Jak žila barokní společnost, především elitní šlechta činná ve státních službách, na přelomu 17. a 18. století? Autorka představuje ve svých příbězích typické kariérní modely doby, hledá odpovědi na otázku, jakým způsobem a jakými prostředky se české pobělohorské nobilitě podařilo pevně se začlenit do nadnárodního společenství císařského dvora i celé habsburské monarchie, a objasňuje, jaký vliv měl tento integrační proces zpětně na sociální, hospodářské a kulturní strategie šlechtických rodů. Sedm životních příběhů šlechticů a šlechtičen autorka rekonstruovala za pomoci dosud nevytěžených historických pramenů, zejména korespondence.