Recenze: 1913 Co jsem chtěl ještě vyprávět

archiv revue
Z knihy 1913. Léto jednoho století se ihned po vydání stal mezinárodní hit. Florianu Illiesovi se v krátkých prozaických črtách podařilo zachytit atmosféru odcházejícího devatenáctého století i záblesky toho nadcházejícího. Fascinující dobové výjevy z předválečné Prahy, Vídně či Berlína měly jedinou vadu — skončily. Ke stejnému závěru dospěl naštěstí také Florian Illies, který proto neustal v pročesávání archivů, knihoven a galerií, a připravil obdobně hypnotické a vtahující pokračování. Opět se tak můžeme ponořit do životů spisovatelů, umělců a novinářů, kteří cítí konec jedné epochy, avšak nemohou tušit, co má přijít po ní.
První díl jakéhosi souhrnu toho „nej“, co se v roce 1913 stalo, se dočkal pokračování v podobě poměrně obsáhlých glos s podnázvem Co jsem ještě chtěl vyprávět. První díl se soustředil na události probíhající v létě tohoto roku. Zachytil neuvěřitelně fascinující výjevy z předválečného Berlína, Vídně, ale i Prahy. V druhém díle se autor zaměřil nejen na léto, ale vlastně celý tento neuvěřitelný rok a jak jej prožívaly významné osobnosti tehdejší doby.

Německý autor Florian Illies prokázal při své práci nebývalý um zahloubat se do nepřeberného množství informací obsažených v archívech a knihovnách, a dokázal z nich vyzdvihnout ty, které jsou pro „lidstvo“ nějakým způsobem přínosné, zajímavé, určující, definující a které krásně dokládají konec jedné (krásné) éry a začátek nemilosrdné, odvrácené stránky lidství – počátek první světové války.

Jak žili tehdejší spisovatelé, umělci, novináři? Co bylo palčivým problémem společnosti? Kdo řešil osobní vztahové, rodinné či existencionální problémy? Kdo se neuměl vypořádat s křivdami? Kdo i přes svůj nebývalý talent živořil a trápil se, a kdo si naopak užíval radostí života plnými doušky? Kniha se tentokrát nezaměřuje jen na evropské metropole, ale odnese čtenáře i za hranice oceánu.

Každý, kdo má rád historické „klepy“, s tímto dílem rozhodně nešlápne vedle. Dozví se totiž mnoho nových, dosud nikdy nepublikovaných a někdy až šokujících zpráv o osobnostech, které nás provázely ve školních učebnicích…

Autor: Denisa Šimíčková
Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Na první pohled mě uchvátila obálka a anotace knihy mi slibovala přesně to, v co jsem doufala. A taky jsem to dostala, dokonce mnohem víc. Žádné takové fantasy jsem ještě nečetla, a to jsem celkem zvyklá na krvavé scény z různých severskýchPro citlivé povahy, kterým vadí násilí a explicita to určitě není. Autorka se s tím opravdu nepáře a pěkně vám to rozpitvá, stejně jako Nita pečlivě pitvá mrtvoly nepřirozených.
V pondělí 16. prosince jsme měli v Domě knihy vzácného hosta. Do Ostravy přijel na besedu MUDr. Tomáš Šebek, který zde představil svou knihu Objektivní nález: Moje nejtěžší mise.
Vyhrajte TraDiář 2025, který je určen pro všechny milovníky tradic, hodí se do každé rodiny – pro maminky, babičky i pro ty, kteří děti nemají. Pro všechny, kteří rádi používají tištěné diáře a chtějí se dozvědět něco víc a pomocí tradic se znovu napojit na přírodu a komunitu lidí kolem sebe. Čeká na 4 výherce!
Prémiový obsah
číst více