Tip na dárek: KÁVOVÁ EDICE PRO KNIHOMOLY – sleva 20 % jen do 22.11.

Recenze: Dcera zimy

archiv revue
Příběh sester rozdílných jako den a noc, život a smrt, to jsou Vesna a Morana. Tak rozdílné, ale přesto mezi sebou mají silné pouto.

Morana a Vesna bývala vesnická děvčata až do chvíle, než se vše změnilo a na dívky padla kletba. Vesna žije krátký život a vždy v 17 letech v nejkratším dni v roce umírá a Morana žije věčně a je nucena přihlížet sestřině smrti. Snažili se kletbu zlomit celá staletí, ale marně. Vůbec netuší, čím si budou muset při jejich posledním pokusu projít a komu se budou muset postavit.

Dcera zimy mě upoutala již od první kapitoly, nikde nebyly žádné dlouhé popisy, ale přesto jsem živě viděla prostředí a postavy, které v knize vystupují. Příběh nám skáče z přítomnosti do minulosti a neustále se střídají časové linky. Mně osobně to vůbec nevadilo, v časech se dalo dobře orientovat. Tím, že příběh přeskakoval, vznikalo jakési napětí, měla jsem stále nějaké nezodpovězené otázky. Kdo vlastně stojí za prokletím sester? Co se tehdy stalo? Kousek po kousíčku vám vše autorka servíruje, ale vždy jen maličko, tak aby vás navnadila ještě více! Fanoušci romantických linek budou nejspíš zklamaní, je tady jedna, pouze velmi krátká a pro příběh nedůležitá. Každopádně já jsem si ráda od romantiky odpočinula a nechala se unášet na vlnách temna a tajemna.

Rozhodně musím vyzdvihnout autorčinu práci se slovanskou mytologií. V knize jsou zmíněni bohové (s jedním z nich se dokonce setkáme), tradice a samozřejmě také mýtické bytosti: rusalky, mavky nebo lešij. V neposlední řadě velice chválím i vedlejší postavy, které byly zajímavé. Dokázala jsem si oblíbit například Jadwigu, Petra nebo Andreie. Zábavný byl kontrast sester, Morana je odvážná, za její chladnou oponou skrývá dobré srdce, nezáleženo jí tolik na vzhledu a na mužích, zato Vesna o sebe ráda pečovala, již od malička snila o svatbě, je to milá dívka, ale poněkud dětinská a naivní. Hlavní záporák, černokněžník Kostěj, nebyl tak úplně zlý, ale měl také svůj příběh a důvody pro své konání.

Závěr knihy mě velice překvapil. Příběh začíná ve 12. století, pokračuje v 18. a najednou se ocitáme ve 21. století. Nejprve jsem se bála, co bude následovat, ale děj opět nabral obrátky.

Četbu Dcery zimy jsem si neskutečně užila, rozhodně se stane jednou z mých oblíbených knih. Doufám, že v budoucnu natrefím na více takto skvěle napsaných fantasy knih se slovanskou tematikou.

Autor: Nikola Koubková

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty

Dcera zimy

4.3 3
od 169
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
zanechte komentář (zprávu)

Nejnovější články

Možná jste o Abhejali Bernardové dosud neslyšeli, a my bychom to rádi napravili. Tahle inspirující žena jako desátý člověk na světě dokončila výzvu „Oceans Seven“. Je první člověk pocházející ze země bez moře, každou přeplavbu navíc zvládla na první pokus. Pracuje jako překladatelka a šéfka nakladatelství Madal Bal. Je také mistryní ČR v běhu na 100 km a 24 h, od 18 let se věnuje meditaci. O svých výpravách nejen po světě, ale hlavně do vlastního nitra, napsala knihu Dokud voda neskončí. Nedávno vyšla i audiokniha, kterou namluvila Tereza Bebarová.
V sobotu 16. listopadu jste se mohli v Ostravě setkat s Karin Krajčo Babinskou, autorkou knižní novinky Čarodějky, která se konala v DOMĚ KNIHY KNIHCENTRUM.cz. Autorku doprovodil Richard Krajčo.
„Manžel je Nebesy. Žena je Zemí. Manžel je sluncem, což jej činí stálým, jako je ona jasná koule. Žena je měsícem, ubývajícím a mizejícím, ale nevyhnutelně slabým. Nebesa jsou uctívána na obloze nad námi, země je dole, špinavá a šlape se po ní.“ – citace z knihy, str. 196 –