Jednoho dne se v táboře Mala, vězeňkyně číslo 19880, seznámí s vězněm číslo 531, Edwardem Galinskim, kadetem námořnictva, který patří do místní odbojové skupiny. Mala a Edek brzy naleznou nejen společnou řeč, ale jejich srdce se protnou romantickou a oddanou láskou. Tento zamilovaný pár si, za podpory některých spoluvězňů i jednoho z velitelů tábora Lubusche, který odmítal nenávistnou fűrerovu ideologii, naplánuje odvážný útěk z pekla jménem Osvětim. Edek touží bojovat po boku polských partyzánů. Ač je útěk neúspěšný, tak se stal velice inspirativní pro další vězně. Mala a Edek ukázali ostatním vězňům, že naděje umírá poslední.
Poté, co byli odchyceni pohraničníky, byla Mala umístěna do Bloku 11, království řezníků. Oba byli nakonec oběšeni.
Kniha podává otřesné svědectví doby fašistického běsnění, popisuje soukolí hubení člověka člověkem, zachycuje každodenní život lidí ponížených až na hranici člověčenství, den za dnem bojujících za samotné přežití. Popisuje každodenní rutinu v celé její souvislosti.
Marně hledám slova, kterými bych tento překrásný román popsala. Román je sepsaný čtivou formou protkanou hlubokými emocemi. Nedokázala jsem přestat číst. Asi jako mnozí další čtenáři bych si přála, aby konec příběhu byl docela jiný. Nicméně to tehdy prostě nebylo možné. Autorka v doslovu sama vysvětlí, co v příběhu je pravdou a co fikcí, která povídání o odvaze a odhodlání těchto dvou doplňuje. Mala a Edek sice byli chyceni, ale zjistili, že jeden s druhým, oba společně jsou porazitelní. Ovšem jen na duchu, nikoliv na těle…
Autor: Denisa Šimíčková
