Victoria Jenkins je velšská spisovatelka, která se proslavila řadou románů o detektivech Kingové a Laneové. První krimi román z této řady se jmenoval Dívky ve vodě a vyšel v roce 2017. Knihu si oblíbili čtenáři i odborná veřejnost a Victoria Jenkins se stala známou autorkou krimi románů. Kromě krimi románů, v nichž je důležité policejní vyšetřování, píše také thrillery. Psychologické, a velmi mrazivé. A přesně taková je i její Hádka.
Od psychologických thrillerů očekáváme, že z nich budeme zmatení a že nedokážeme odhadnout, jak se příběh bude vyvíjet a kam nás zavede. Počítáme s falešnými stopami, a pokud nejsme v žánru úplní nováčci, je nám jasné, že nesmíme nikomu věřit. V psychologických thrillerech bývá hodně oblíbená tzv. nespolehlivá vypravěčka. To je hlavní ženská postava, které můžeme, nebo nemusíme věřit. Ona se domnívá, že říká pravdu, ale až na konci se ukáže, zda jde o poctivou holku, nebo o někoho, kdo nevědomky mlží, anebo o prvotřídní potvoru, která s námi celou dobu manipulovala.
Hádka působí přímočaře, nekomplikovaně a možná až jednoznačně. Jenomže… znáte to. Lidé mají různá tajemství, neříkají úplně všechno, a ne každý je takový svatoušek, za jakého se vydává. A samozřejmě, že to platí i obráceně. Postavy v „Hádce“ nejsou pouze černé, nebo bílé. Nejsou to pouze klaďasové, nebo záporáci. Vím, že se to snadno říká, ale nevěřte všemu, co vidíte (tedy čtete). Hádka je geniální v tom, že jde o jednu obrovskou falešnou stopu. To, jak vás autorka napálila, si uvědomíte až na konci. A nejspíš nebudu jediná, kdo si příběh znovu přečte, aby našel všechny pasáže, kvůli kterým se nechal napálit.
Victoria Jenkins využila oblíbenou formu, kdy příběh sledujeme z pohledu několika postav. Všechny patří do jedné rodiny, a protože tu máme matku a dvě dcery, příběh ocení zejména ženské čtenářky. Možná i proto, že ženy ocení náznaky, dvojsmysly a různé narážky. Hádka je hodně o vztazích a jde o jeden z nejlepších thrillerů, jaké jsem v poslední době četla. Je těžké rozhodnout, kdo je hlavní vypravěčkou příběhu, zda matka, anebo dcera. Obě dostaly podobný prostor a obě se tváří, že říkají pravdu. Ale my už víme, že to tak být nemusí, že?
Jestli si rádi hrajete na amatérské detektivy a snažíte se záhady rozlousknout dřív než detektivové nebo policisté, v tomhle případě to ani nezkoušejte. Victoria Jenkins vytvořila na malém prostoru a pouze s hrstkou postav originální a napínavý thriller. Rozhodně si od ní nenechte namluvit, že jde jen o takové pohodové čteníčko. Hádka naopak vyžaduje pevné nervy a také silné žaludky. Proč? To si zjistěte sami. A neříkejte, že jsem vás nevarovala. Příběh vás zavede někam, kam by vás nikdy nenapadlo. A raději si nechci představovat, že by se něco podobného mohlo stát i ve skutečnosti.
Autor: Veronika Černucká
