Helena Vybíralová je totiž známá autorka kulinářských receptů, jejíž pohled na pečení je kreativní, i pokud jde o klasické postupy. Vše nejen vypadá naprosto profesionálně, ale i skvěle chutná. Kuchařky v praktickém provedení s kroužkovou vazbou a na postavení si už oblíbila spousta žen. Je vidět, že jsou sestavené s pečlivostí a zkušenostmi. Právě nyní si můžete v kuchyni užít jarní tvoření na téma Helenčino pečení: Velikonoční mámení. Najdete v něm recepty jak na slané, tak na sladké dobroty vztahující se k tradici Velikonoc, ale i ty univerzální, které můžete péct během celého roku.
A jak dopadl zkušební recept?
Miluji cokoliv s mákem, takže volba receptu pro mě byla jasná. Vybrala jsem si Velikonoční makové věnečky s obtížností číslo 2, což by mohla být pro mě jako spíše začátečníka v pečení optimální výzva. S kynutým těstem se setkávám opravdu velmi svátečně, takže jsem na pečení počítala s dostatkem času. Oceňuji, že si člověk může postavit recept přímo před sebe a nic se mu nezavírá před nosem. Taky se mi líbí stručný a výstižný popis receptu bez zbytečných odboček. Příprava makových věnečků je náročná na přesné odměření všech ingrediencí. Roztírání náplně a pletení si také žádá určitou zručnost, kterou ale rychle pochytíte, žádný strach. Malé invence jsem do receptu přece jenom zapracovala – do náplně jsem přidala lžičku rumu a do těsta trošku vanilkového cukru. Také mě pro příště napadlo, že bych podle stejného postupu mohla vytvořit jeden velký slavnostní makový věnec a udělat z něj každoroční tradici. K snídani nebo odpolední kávě by u nás velmi rychle zmizel.
Předem upozorňuji, vyhraďte si na přípravu celé dopoledne – kynutí, náplň a tvorba jednotlivých věnečků vám bude chvíli trvat. Ale ten výsledek! Ten je naprosto božský. Věnečky nejen perfektně vizuálně vypadají, ale nejlepší na nich je lahodná chuť po citronové kůře a makové náplni. Sečteno a podtrženo – úsilí stojí za to a úspěch je zaručený. Věnečky se snědly ještě v den dokončení (chutnaly zvláště po příchodu z dlouhé procházky), takže Helenčino pečení na téma Velikonoční mámení mohu jen doporučit.
Iva Kulihová
Redaktorka Markéta testuje
Ač jsem holka (nebo možná právě proto), slavení Velikonoc mě nikdy moc nebavilo. Možná to má co dělat s tím, že jsem vyrostla na sídlišti a tam je dodržování staročeských tradic vždy trochu komplikovanější. Jedinou připomínkou Velikonoc tak u nás bývá tvoření v kuchyni.
Helenčino pečení: Velikonoční mámení mě zaujalo už na první pohled. Většinou totiž při vaření dost bojuji s místem, takže kuchařka ve formě stojánku s velkou kroužkovou vazbou je opravdu praktickou vychytávkou. Navíc jde o sbírku víc jak stovky jarních receptů na sladké i slané moučníky, dezerty a koláče. Ve spoustě z nich hraje prim jarní a raně letní ovoce, ale také špenát, mladé kopřivy nebo chřest. Recepty navíc doplňují stránky věnované velikonočním tradicím.
Moje volba prvního pečení nakonec padla na tvarohový mazanec, který údajně zvládne i úplný začátečník. Žádné šlehání bílků a dlouhé kynutí, to jsem přesně hledala. Hlavně aby to má plynová trouba neproměnila v kompletně spálené kalorie!
Recepty jako takové jsou přehledné a dobře srozumitelné. Stačilo si s předstihem nachystat všechny ingredience a pustit se do práce. Vyšlehat máslo s cukrem, postupně přidávat další přísady a vše zakončit láskyplným hnětením. Pak už jsem jen celou dávku rozdělila na dva menší bochníky, potřela rozšlehaným vejcem, posypala mandlemi a svěřila s mírnými obavami své vrtkavé troubě. Výsledek však rozhodně stál za to.
Po prolistování celé kuchařky musím uznat, že než vyzkoušíte všech těch 107 lákavých receptů, zabere to nejedno jarní období. S kuchařským mámením Heleny Vybíralové prostě nemůžete šlápnout vedle, ať už půjde o velikonočního beránka, nebo ovocný koláč na neděli.
Markéta Kubalová
