Tip na dárek: KÁVOVÁ EDICE PRO KNIHOMOLY – sleva 20 % jen do 22.11.

Recenze: Hezký, ale narovnej se!

archiv revue
Konec páté třídy je rozdělí na dvacet let, aniž by o tom věděli. Třídní sraz svede jejich životní cesty dohromady. Dokážou navázat na přátelství stará dvě desítky let? Jak se změnily jejich charaktery?

Na prvním místě je potřeba vychválit úžasnou obálku. Ta se vážně povedla. Jak zjistíte při čtení, koresponduje s místem děje – pražskou čtvrtí.  

 

Co se týče Johany Fundové, jedná se o její první román. Na literárním poli ale není nováčkem. Její předchozí titul Devadesátky! mapuje fenomény českých devadesátých let. Pokud na ně chcete nostalgicky zavzpomínat a solidně se pobavit, doporučuji po knize sáhnout. Recenze se na našem blogu objevila nedávno.

 

Vraťme se ale k Hezký, ale narovnej se!.  Jelikož autorku uhranula doba devadesátých let a později přidala i milénium, v románu se vrátíme právě do roku 2000. Hlavními postavami jsou tři spolužáci, kteří chodí do 5. třídy – Nela, Aneta a Kryštof. Každý z nich dostává v knize svůj vlastní prostor a kapitoly se střídají podle vyprávění z jejich pohledu. Aneta s Nelou jsou nejlepší kamarádky a vymýšlejí spoustu dětských vylomenin (a někdy jdou dle mého pohledu až za jejich hranici). Kryštof býval až do téhle doby součástí klučičí party, ale změna v rodinném zázemí mu obrátí život naruby.

 

Ve druhé polovině knihy se s hlavními hrdiny přesuneme o dvacet let později, tedy do roku 2020. Tehdy se koná třídní sraz ze základky. Dorazí na něj i Nela, Aneta a Kryštof. Jejich osudy se znovu propletou navzdory tomu, co se stalo v páté třídě.

 

Mezi první a druhou částí je znatelný posun v myšlení i v mluvě hlavních postav. Chválím, že autorka jazykově dokázala oddělit mluvu dětí a dospělých. Dokázala skvěle vybarvit svět dětskýma očima. Když je vám jedenáct, řešíte „dětské“ problémy, máte neustále v patách rodiče, kteří vám říkají, co máte dělat a co ne. Někdy se ale i rodičům zkomplikuje život tak, že ho neustojí, a svým potomkům nejsou správnou oporou. I tento sociální aspekt v Hezký, ale narovnej se! pocítíme.  

 

Co mě táhlo k téhle knize je jasné – jsem s hlavními postavami věkově na stejné lodi. Škola v přírodě, Bravíčko, walkman, zvonění na zvonky… a další vzpomínky na období ve školních lavicích a mimo ně. Některé z vedlejších postav nám připomenou, že pro pár spolužáků nemusel být pobyt ve škole příjemný – kvůli tomu, že děti vůči sobě dokážou být nesmlouvavé. A pak je tady ten přelom – třicátníci, jejichž úděly se už tvarují víceméně podle jejich rozhodnutí. Asi už máte taky nějaký ten sraz za sebou, a tak víte, že osudy lidí jsou různé.  

 

Zařazením do daného období Johana Fundová cílí na dnešní třicátníky. Zavzpomínat na své školní roky ale můžete v jakémkoli věku.

Autorka: Radka

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Čeština

Devadesátky!

5.0 1
399 327
Vyprodáno

Hezký, ale narovnej se!

3.2 5
od 249
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Možná jste o Abhejali Bernardové dosud neslyšeli, a my bychom to rádi napravili. Tahle inspirující žena jako desátý člověk na světě dokončila výzvu „Oceans Seven“. Je první člověk pocházející ze země bez moře, každou přeplavbu navíc zvládla na první pokus. Pracuje jako překladatelka a šéfka nakladatelství Madal Bal. Je také mistryní ČR v běhu na 100 km a 24 h, od 18 let se věnuje meditaci. O svých výpravách nejen po světě, ale hlavně do vlastního nitra, napsala knihu Dokud voda neskončí. Nedávno vyšla i audiokniha, kterou namluvila Tereza Bebarová.
V sobotu 16. listopadu jste se mohli v Ostravě setkat s Karin Krajčo Babinskou, autorkou knižní novinky Čarodějky, která se konala v DOMĚ KNIHY KNIHCENTRUM.cz. Autorku doprovodil Richard Krajčo.
„Manžel je Nebesy. Žena je Zemí. Manžel je sluncem, což jej činí stálým, jako je ona jasná koule. Žena je měsícem, ubývajícím a mizejícím, ale nevyhnutelně slabým. Nebesa jsou uctívána na obloze nad námi, země je dole, špinavá a šlape se po ní.“ – citace z knihy, str. 196 –