Recenze: Kdoule

archiv revue
Když jsem se dozvěděla, že Bookmedia vydává třetí knihu Ivany Chřibkové, měla jsem velkou radost. Její předchozí knihy Suchý hadr na dně mořském a Když to tam není, tak to tam nehledej mě oslovily a čtení mě bavilo.

Autorka tentokrát naši hlavní hrdinku Annu nenechala sedět doma v Praze, ale poslala ji do světa - do země, kde končí Evropa. Rozhodnutí opustit Česko nebylo snadné, ale Anna už delší dobu cítila, že přestala usilovat o cokoliv, že má zkrátka vše po ruce.  Nové začátky v nové zemi nejsou lehké, ale Anna je zvládá... s hodně velkými zaškobrtnutími a trapasy... vcelku v pohodě. Anna v Kdoulích poznávala cizí kultury a lidi, procestovala Maroko, v novém domově si našla práci, vyzkoušela různé sporty i umění.

 

Ivana Chřibková zůstala věrna svému stylu psaní. Kniha Kdoule se skládá z velmi krátkých kapitol, nejvíce dvě a půl stránky. Přičtěte si k tomu formát menší než A5 a vyjde vám čtení dlouhé na dva večery.

 

Nejsem čtenář minimalistických románů, mám ráda bohaté děje s příběhem, který chytí za srdce. Už mám za sebou několik podobných knih a pokaždé jsem byla zklamaná. Ivana Chřibková je však v tomto ohledu výjimkou. I když jsou kapitoly opravdu mini, celek jako takový tvoří souvislé vyprávění.

 

Příhody, které Anna prožívá, jsou vtipné, milé a leckdy Anna způsobí větší či menší faux pas. Je jako pověstný slon v porcelánu. Z předchozích titulů si nepamatuji, že by byla taková nemotorná a zmatená. Možná to občas bylo přehnané, ale někdy zkrátka její trapasy vycházely ze situací, které si o to přímo žádaly.

 

V prvních dvou dílech se čtenář setkal s otcem Nathanaelem. Tak nějak jsem doufala, že se s ním potkáme i tady a jeho příběh se uzavře, ale nestalo se tak. Možná byl pro Annu tento charismatický kněz již dokončenou kapitolou, ne však pro mě a jistě ne pro další čtenáře.

 

Od knihy nečekejte, že se budete smát od začátku do konce. Humoru, který se v knize objevuje, říkám inteligentní. Není hloupý, ani přehnaný, zkrátka je někde uprostřed a přesně takové knihy mám ráda ve své knihovničce. Najdete tu také čas od času životní myšlenky, ale ne tak často, protože filozofování Anně moc nesedí. Ale kdo chce, ten najde mezi řádky několik krásných moudrostí.

 

Za sebe můžu Ivanu Chřibkovou doporučit, její styl psaní je moje krevní skupina a doufám, že se od paní spisovatelky dočkáme nějaké další knihy.

Autor: Martina Flasarová

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Čeština

Kdoule

5.0 3
249 204
IHNED odesíláme
Čeština

Suchý hadr na dně mořském

5.0 6
249 204
IHNED odesíláme
Čeština

Když to tam není, tak to tam nehledej

5.0 4
249 204
IHNED odesíláme
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Na první pohled mě uchvátila obálka a anotace knihy mi slibovala přesně to, v co jsem doufala. A taky jsem to dostala, dokonce mnohem víc. Žádné takové fantasy jsem ještě nečetla, a to jsem celkem zvyklá na krvavé scény z různých severskýchPro citlivé povahy, kterým vadí násilí a explicita to určitě není. Autorka se s tím opravdu nepáře a pěkně vám to rozpitvá, stejně jako Nita pečlivě pitvá mrtvoly nepřirozených.
V pondělí 16. prosince jsme měli v Domě knihy vzácného hosta. Do Ostravy přijel na besedu MUDr. Tomáš Šebek, který zde představil svou knihu Objektivní nález: Moje nejtěžší mise.
Vyhrajte TraDiář 2025, který je určen pro všechny milovníky tradic, hodí se do každé rodiny – pro maminky, babičky i pro ty, kteří děti nemají. Pro všechny, kteří rádi používají tištěné diáře a chtějí se dozvědět něco víc a pomocí tradic se znovu napojit na přírodu a komunitu lidí kolem sebe. Čeká na 4 výherce!
Prémiový obsah
číst více