Lovec přízraků však není na knižních pultech žádnou novinkou. U vyhrazené čtenářské obce je označován za „must have“, tudíž se není co divit, že v roce 2023 vydalo nakladatelství Epocha v pořadí již jeho čtvrté vydání. V knize jsou podrobně rozebrány kauzy české kriminalistické historie, které dlouhé roky nenechaly chladnými ani odborníky, ani novináře, ani laickou veřejnost.
Kniha je jakousi poctou všem policejním expertům, kteří se podílejí na vyšetřování těch nejotřesnějších a mediálně nejsledovanějších kriminálních činů. V popředí stojí proslulý kriminalista z pražské mordparty Jiří Markovič, který je rovněž spoluautorem tohoto proslulého díla.
Jsme do detailů seznámeni s profily obětí následované podrobnými analýzami samotného pátrání po vrahovi, zajišťováním stop na místě činu a výpověďmi svědků. Kniha se nestraní ani vymezení konkrétních pochybení, kterých se při těchto úkonech kriminalisté dopustili.
Jak se z člověka stane bestiální vrah? Pociťují vrazi nějaké výčitky? Litují svých činů? Uvědomují si vůbec, co provedli? Odpovědi můžeme vyčíst mezi řádky, protože je nám umožněno nahlédnout do odborně vypracovaných psychologických profilů vrahů, i přímo do jejich duše, a to formou rozhovorů s nimi vedených. Jejich zpovědi nahánějí husí kůži.
Líbilo se mi, jak autoři do vyprávění o hrůzných činech vnáší osvětu o tehdejší politické a kulturní situaci. Poměrně krásně je také vysvětlen vývoj pojmu doživotního trestu v českém soudnictví. Osobně mě nejvíce „zaujal“ případ vraha Tekverka, který byl do tragédie zcela bezúhonným a slušným členem společnosti. Se vzděláním, dobrým zaměstnáním, manželkou a dětmi. Velice známým je tzv. spartakiádní škrtič, podle něhož byl natočen i polohraný dokument režisérem Jiřím Svobodou. Já si ho pamatuji moc dobře, protože po výkonu trestu byl přesunut nejprve do Bohnic a následně do psychiatrické léčebny v Opavě, kde pracovala moje maminka.
„Ale stejně ta práce byla fajn. Má – a vždycky bude mít – smysl. No jo… Zas bych do toho všeho šel.“
– citace z knihy, str. 427, slova Jiřího Markoviče –
Profesní vzpomínky emeritního plukovníka Markoviče jsou naprosto vyčerpávající, navíc ještě doplněny o morbidní obrazovou přílohu, kterou slabší čtenáři rozhodně nezvládnou.
Autor: Denisa Šimíčková
