Recenze: My všichni neřádi

archiv revue
My všichni neřádi jsou počin spisovatelského dua Amandy Foodyové a C. L. Hermanové. Jedná se o první dílo, které u nás autorkám vyšlo a vytřelo čtenářkám zrak. Dilogii All of Us Villains vydává nakladatelství Host a již v 8. 9. tohoto roku by měl vyjít závěrečný román.

Vypravování v er-formě je poměrně složité. Promyšlený koncept totiž obsáhl čtyři pohledy ústředních hrdinů a složitý fantaskní svět. Atmosféra je příhodně ponurá až komorní, někdy působí až depresivním dojmem, především, když se dočtete částí, jež jsou svým způsobem brutální. Autorky se zaměřili na sny protagonistů, jejich myšlenky i touhy, pocity, které během klání i před ním prožívají. Děj je plynulý a čtivý, i když dynamika se mění. Některé části jsou napínavější, u jiných máte pocit, že se vše zvolní a trochu uklidní. Pro mnohé čtenáře možná bude trochu oříškem začátek, který je sice zajímavý, ale trochu ošemetný.
 

Ocitáte se totiž ve světě mágie, která tak trochu postrádá pevnější základy. Až později se dozvídáte, že svět je plný surové mágie, lidé s ním umí nakládat, tvořit kletby, uchovávat energii a kouzlit. Není to přímo přesně vysvětlené, takže náročnější čtenář může mít pocit, že je to celé trochu na vodě. Fantastkní stránka je rozhodně velmi působivá, i když by mohla být vysvětlená detailněji, na druhou stranu by každého takové pasáže zajímat nemusely a mohly by zbytečně zbrzdit děj.
 

Autorky se tak vyhnuly zbytečnostem a zaměřily se na podstatné. Na mezilidské vztahy a souboj na život a  na smrt. Neřekla bych, že lze knížku přirovnávat k trilogii Hunger Games nebo kterékoliv jiné publikaci, která se námětem zabývá. Zkrátka tématem je klání na život a na smrt. Sedm mladých lidí a jen jeden vítěz, který získá veškerou mágii pro sebe a svou rodinu. V této knize se souboj dotýká pouze města Ilvernath a nikdo ve světě by netušil, co zákeřného se v jeho blízkosti děje, nebýt knížky, která vyšla... Tragická tradice informuje o dění všechny včetně vlády, a tak se nelítostný boj stane medializovaným. To dodává situaci větší dravost a krvežíznivost, když novináři jako supi vyčkávají, kdo ze sedmi aktérů zemře.... Líbivé je, že každá kapitola obsahuje citát z Tragické tradice a tím je celý děj skvěle doladěný.
 

Příběh má reálný základ, takže i když je na světě mágie, přesto připomíná ten dnešní. Akorát je v něm  navíc mágie, takže se mnohým bude snadněji orientovat.

Alistair je prvním hrdinou, se kterým se seznámíte, a který vás nejspíš zasáhne. Jeho rodina není normální ani zdaleka. Traduje se o ní spoustu děsivých legend a všichni jsou zobrazování jako netvoři. I Alistair se tak prezentuje, nebo ho tak lidé prostě vidí, ale ve skutečnosti je zcela jiný. Tenhle kontrast je hodně surový a působivý stejně jako psychologie, kterou se autorkám podařilo bravurně vytvořit nejen u této postavy. Alistair si prošel mnohým, jeho příbuzní mu dávají zabrat, ale má svého staršího bratra Hendryho, na kterého se může spolehnout. Je pro něj vším a jediný on ho drží nad vodou, podporuje ho. Už od dětství oba vědí, že se Alistair bude účastnit děsivého souboje, ale ani jeden netuší, co to pro ně znamená.
 

A co takhle Gavin Grier, který patří k rodině, která nemá pověst vítězů, jako Alistair, ale spíše těch, co zemřou mezi prvními a nikdy nic nevyhrají. Jenže Gavina už nebaví být lůzr a rozhodně se pro své vlastní řešení. On chce zlomit pověst své rodiny a nemíní jen tak zemřít.
 

Isobel je prakticky první soutěžící, kterou média oficiálně oznámí. Není to její nápad, do všeho ji tlačí její otec, zatímco maminka by raději viděla svou dceru po svém boku, živou a zdravou. Jakmile však Isobel vkročí do arény za krvavý závoj, už nikdy nebude návratu. I když je mocná a šikovná, dokáže zabíjet ostatní, které zná a přežít?
 

Briory předpokládá, že se stane účastnicí klání. Připravuje se na to, těší se a autorky ji od začátku také zobrazují, jenže patří skutečně mezi soutěžící? Navíc Briory přichází na něco, co se vymyká běžné hře na život a na smrt.
 

Tohle jsou čtyři ústřední postavy, a ačkoliv jsou tam i další, tak dva jsou jen do počtu. Jejich chování během nejpodstatnější části jejich života je prakticky opisem stejného schématu, což náročnější čtenáře zamrzí. Je poznat, že si s nimi autorky nedaly tolik práce a vytvořily je jen do počtu. Postav je samozřejmě více, ale dvě jsou ještě v tandemu za těmi nejpodstatnějšími a jeden z nich má opravdu ohromnou sílu zaskočit.
 

Mezilidské vztahy jsou podstatným hnacím motorem. Některé osudy jsou kruté, jiné tragické a další zoufalé. V této knize moc naděje a radosti nenaleznete, je skrz na skrz prohnilá a ve stylu young adult až brutální. Dospělého čtenáře tolik nezaskočí, i když chvílemi je těch krutostí až tolik, že přestože jsou uvěřitelně sepsané, mohou silně zasáhnout. Nedokážu si představit, že by byl někdo natolik odměřený a stoický, že by v něm hrdinové nevyvolali žádné emoce.

 

Dá se říct, že děj je vlastně svým způsobem jednoduchý. Můžeme jej rozdělit na život před smrtícím bojem o moc a na boj o přežití, ve kterém se nejen zabíjí, ale přichází se na různá tajemství a samozřejmě nechybí ani překvapení a zvraty, které dokážou vším pohnout. Dokonce se dočtete i takové lehké romantické linie. Co se týče závěru, tak tušíte, když se jedná o dilogii, že ještě není všem dnům konec a to, co začalo, teprve bude končit. Předpokládám, že stejně jako mě i vás bude trápit, že se hned nemůžete začíst do pokračování. Naneštěstí brzy vyjde, těšme se.

 

My všichni neřádi je pětihvězdičkový počin, který mnohé silně zasáhne, ač se jedná o fantasy. Potěší nenáročné i náročnější čtenáře. Jen citlivější milovníci knih by mohli být hodně nepříjemně překvapení brutalitou, ke které se autorky uchýlily. Ovšem já i přesto mohu doporučit, protože takhle okázalých a originálních knih je velmi málo a rozhodně stojí za to si My všichni neřádi přečíst.
 

Za mě je to jeden z mála nehappyendových knih, které ve vás vyloudí množství emocí a zasáhnou. Já jsem si oblíbila hodně postav a bylo těžké pozorovat, v jaké šlamastice se ocitají. Občas jsem během čtení i zanadávala a zažila i šok, který asi autorkám neodpustím, leč byl bravurní a hodně bolestivý. Líbilo se mi využití Tragické tradice, a ačkoliv jsem v tom závěru věděla, co hrdinové teprve objevili, přesto mě autorky dokázaly v něčem přelstít. My všichni neřádi už patří mezi mé nejoblíbenější fantasy a neskutečně se těším na pokračování, i když vím, že to bude nejspíš hodně bolet...

Autor: Chensie Ips

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
zanechte komentář (zprávu)

Nejnovější články

Na první pohled mě uchvátila obálka a anotace knihy mi slibovala přesně to, v co jsem doufala. A taky jsem to dostala, dokonce mnohem víc. Žádné takové fantasy jsem ještě nečetla, a to jsem celkem zvyklá na krvavé scény z různých severskýchPro citlivé povahy, kterým vadí násilí a explicita to určitě není. Autorka se s tím opravdu nepáře a pěkně vám to rozpitvá, stejně jako Nita pečlivě pitvá mrtvoly nepřirozených.
V pondělí 16. prosince jsme měli v Domě knihy vzácného hosta. Do Ostravy přijel na besedu MUDr. Tomáš Šebek, který zde představil svou knihu Objektivní nález: Moje nejtěžší mise.
Vyhrajte TraDiář 2025, který je určen pro všechny milovníky tradic, hodí se do každé rodiny – pro maminky, babičky i pro ty, kteří děti nemají. Pro všechny, kteří rádi používají tištěné diáře a chtějí se dozvědět něco víc a pomocí tradic se znovu napojit na přírodu a komunitu lidí kolem sebe. Čeká na 4 výherce!
Prémiový obsah
číst více