Nejen knihovníci, ale i samotní čtenáři a nadšení návštěvníci všech možných typů knihoven si tento osobitý román zamilují. Jak již název předestírá, děj nás zavede do nádherné knihovny v Paříži, avšak do neradostné doby, do druhé světové války.
Hlavní hrdinkou románu Pařížská knihovna je Francouzka Odile Gustafsonová, která již od mladých let inklinuje k anglickému jazyku a jeho literatuře. Pochází z dobře situované rodiny, nicméně její touha pracovat v jedné z nejprestižnějších institucí v zemi, mezi knihami, které jí přináší radost, útěchu a potěšení, je silnější než nátlak rodičů. Vdavky mají čas, teď se rozhodla splnit si svůj sen a realizovat se! Brzy si v knihovně získá srdce většiny svých kolegů i čtenářů. Odile nám o všech pečlivě vypráví a my se tak můžeme do jednotlivých osudů knihovníků vcítit, a to v době, kdy se situace v Evropě nevyvíjí zrovna optimisticky.
Druhá dějová linka nás posouvá do osmdesátých let dvacátého století, kdy se Odile ocitá v jednom zapadlém americkém maloměstě. Lidí se straní, místními obyvateli je brána za podivínku. Až zvědavá dvanáctiletá dívenka jménem Lili si k jejímu srdci nalezne cestu.
Lili to také nemá jednoduché, ačkoliv žije v naprosto odlišné době, která se zdá býti bezstarostná. Přichází o milovanou maminku, otec si jí nevšímá tolik, kolik by si přála, a navíc si domů brzy přivede novou ženu. Lili dostává lekci života. Jak těžké je pro mladou dívku vyrovnat se se smrtí milované osoby? Jak těžké je přijmout do svého srdce novou rodinu, macechu a sourozence spolu se zodpovědností za jejich péči? Útěchu hledá právě v tišivé společnosti oné záhadné ženy. Odile Lili podává pomocnou ruku ve chvílích, kdy je dívenka v nesnázích, ale obrací se k ní zády poté, co staré ženě provede něco, čeho se neměla nikdy dopustit. Najdou si k sobě opět cestu? Zjistí Lili, kdo Odile opravdu je? Odhalí její tajemství?
Válečné drama sledujeme nejen z pohledu Odile, ale také z pohledu její nejlepší kamarádky, Angličanky Margharet, která se do Francie přivdá. Že postavení odpůrců nacistického režimu nebylo jednoduché, vidíme právě na jejím příběhu. Dalším neméně zajímavým pohledem na tehdejší dění vnímáme očima Odilina otce, velitele policejního sboru, a jejího snoubence, rovněž policisty. Kdo malinko zná historické pozadí tehdejší doby ve Francii, tomu se jistě při vyslovení slova Drancy naježí kůže. Čím si však museli projít místní policisté, kteří buď vůbec netušili, nebo jen matně, co se bude dít se zadrženými Židy a nepřáteli režimu, které byli přinuceni pomáhat nacistům zadržet? Jak naložit s výčitkami svědomí?
Co je však nejzásadnější věc, kterou kniha čtenáři přináší? Za mě jednoznačnou pravdu – že bychom měli přemýšlet dříve, než něco vyslovíme. Že musíme předvídat, jaké následky můžou mít námi vyslovená slova, ať už jsou vyřčena z jakéhokoli důvodu – ze zášti, závisti, z lásky… a jaké následky mohou mít špatně zvolená slova v tu nejméně vhodnou dobu, i před těmi nejbližšími, kteří nás obklopují.
„Láska není trpělivá a laskavá. Láska je podmíněná. Nejbližší lidé se k člověku mohou obrátit zády, zavrhnout vás kvůli něčemu, co vypadá jako drobnost. Člověk se může spolehnout jen sám na sebe.“ - str. 79 -
Jako vystudovaná knihovnice jsem ke knize nalezla velice blízký vztah. Dokázala jsem se vžít do nejrůznějších situací a přemýšlela jsem, jak bych se v některých zachovala, kdybych byla na místně Odile. Nedokážu odpovědět, jestli bych bývala byla tolik odvážná jako zaměstnanci místní knihovny, ale rozhodně obdivuji jejich nasazení ve válečné vřavě. Ač se bojů neúčastnili přímo, jejich úsilí, věřím, pomohlo mnoha vojákům, ať už na frontě, či v lazaretu, a v neposlední řadě to byli právě oni, kdo mohl přinést trochu radosti lidem, kteří věděli, že jejich dny se blíží ke konci, přinést jim maličko útěchy v podobě krásné knihy, maličko potěchy v podobě psaných i vyřčených slov…
Autor: Denisa Šimíčková
Četli jste tento román nebo se na něj chystáte? I vy můžete napsat krátké hodnocení ke knize.
