Po dvaceti letech přichází autor s pokračováním kultovních Purpurových řek. Komisař Pierre Niémans a Ivana Bogdanovičová vyšetřují vraždu bohatého švábského dědice, jehož tělo bylo nalezeno v Německu.
Poznejte autora trochu blíž
Jean-Christophe Grangé (*1961) je francouzský novinář, scenárista a autor thrillerů a mysteriózních románů. Grangé vystudoval umění na Sorbonně, je autorem třinácti románů, podle kterých bylo natočeno deset filmů. Ve Francii zaujal už svou prvotinou, románem Le Vol des cigognes (Let čápů, 1994), světovou proslulost mu však zajistila jeho druhá próza, Les Rivieres pourpres (1998, v češtině vydaná o tři roky později pod titulem Purpurové řeky), a to zejména díky filmovému zpracování z roku 2000 (hlavní roli ztvárnil Jean Reno).
Lov na prvním místě
V úvodu knihy zjišťujeme, jak dopadl hlavní hrdina, komisař Pierre Niémans, po událostech z knihy Purpurové řeky. Dal se do kupy, učil na policejní škole, pak pracoval u policie jako konzultant, poradce či mediátor. Nakonec mu nabídli práci v oddělení „pošahaných“ případů, kde si k sobě přizval Ivanu Bogdanovičovou a spolu jedou řešit nejasný, leč brutální případ do Německa. Na honu v Alsasku našli hraběte Jürgena von Geyersberga, dědice velmi zámožné a dobře situované německé rodiny. Jeho smrt byla rychlá a krutá a odkazuje na lov zvaný šoulačka. Ostatně celým příběhem se jako příznačná nit vine téma lovu, lovce a kořisti a autor si s tímto motivem rád hraje. Vyšetřovatelé se podívají na zoubek rodině Geyersbergů, objeví podivné odkazy na nacisty a mají plné ruce práce s tím, co se před jejich zraky vlastně odehrává. Z koho bude nakonec lovec a kdo skončí jako lovná zvěř?
Autor má styl
A taky čich na výrazné postavy, kterým prostě nejde nefandit. Ať už jde o ubručeného a životem ostříleného Niémanse či mladou, ale rozhodně ne naivní nebo nezkušenou Ivanu. A to nemluvím o popisu celého klanu Geyerrsbergů a jejich prapodivné minulosti.
Dočkáme se výpravy do světa myslivosti, toho jsem se obávala, že se v druzích lovu ztratím, nebo mě to bude nudit, ale opak byl pravdou. Možná jsem se i něčemu přiučila. Každopádně se Grangému povedlo umně téma lovu rozvinout do ústředního motivu a čerpat z něj, co to šlo. Napětí gradovalo a zvraty byly opravdu překvapivé, z čehož mám jako čtenář detektivních příběhů samozřejmě čirou radost.
Poslední lov disponuje promyšleným a nepředvídatelným příběhem, je zde obsaženo spousta netradičních informací jak o lovu, tak o například Jeniších či okrajově o minulosti nacistického Německa – a vše dohromady tvoří vynikající vzrušující vypravování. Tak s chutí do toho, nechť lov započne!
Hodnocení: 85 %
Autor: Iva Lutonská