„Kde je moje matka?“ zachrčela. „Kde jsem já?“
„Jsi v bezpečí, princezno Sayeh. Řekni nám, kdo jsi. Musíme vědět, jestli si vzpomínáš. Na co si vzpomínáš?“
Na co si vzpomíná? Na všechno a zároveň na nic. Jako by od jejího únosu uběhl den. Nebo taky celá věčnost.
Ale tohoto muže nezajímalo, co je její oblíbené jídlo nebo kolik jizev zdobí její levý nárt. Pro něj a pro všechny ostatní byla jen jedno.
„Jsem Stín,“ vyrazila ze sebe s námahou. „Polobohyně Stínů.“
Princezna noci a Stínů je velmi povedený začátek série, který nás seznamuje s výborně vymyšleným světem, který čtenáře vtáhne do děje téměř od prvních stránek a už ho nepustí.
Ačkoliv se jedná hlavně o sezmanovací díl, kde se akce dočkáme spíše až v závěru, tak si i přesto příběh udržuje svižné tempo a jedinečnou atmosféru, díky které budete hltat jednu stránku za druhou.
Hlavní předností, kterou se autorce podařilo vytvořit, je svět samotný, kdy nám představuje jednotlivé země elementů. Dávkuje nám tak akorát popisů i informací, aby čtenáři kniha nepřipadala zdlouhavá a zároveň aby neprozradila příliš budoucích událostí, a my si tak na odpovědi museli počkat. Hodně se mi líbila myšlenka osobnostních rysů právě na základě toho, jaký element kdo využívá, což zaručovalo odlišnost hlavních postav.
Když už mluvím o vydařených náležitostech autorčina světa, musím zmínit i nenásilné začlenění LGBT linky. Autorka nám žádné vztahy nevnucuje, ani nemá potřebu nějak tyto vztahy vyzdvihovat, jako tomu bývá v poslední době zvykem. Pouze možnost randění s osobou stejného pohlaví oznámí jako samozřejmost, a přesně takhle by to podle mě mělo být všude.
Ale zpět k příběhu. Jak už jsem řekla, jedná se o úvodní díl série, kde nás autorka seznamuje se svým světem polobohů a my v podstatě hlavně „jen“ nasáváme vědomosti o tom, jak to zde funguje. Rozhodně se ale nejedná o nudné čtení. Z příběhu totiž sálá jistá pozitivita, kterou vytvářejí hlavně polobohové Gaia a Avan. Díky nim příběh i v depresivnějších částech působí hezky a mile. Jejich přátelství k hlavní hrdince Sayeh vás zahřeje u srdce a vykouzlí vám úsměv na tváři.
Když už mluvím o postavách, tak nelze nezmínit, že by se v knize hodil nějaký seznam, protože mladší polobohy i jejich rodiče si zapamatujete poměrně snadno, ale samotné bohy si ani po dočtení knihy nejsem schopná zařadit, kdo patří ke komu. Ale to je jen detail, bez kterého si příběh užijete i tak.
Pokud nejste úplně milovníci řešení vztahů, ať už těch přátelských nebo romantických, tak se vám možná bude první polovina knihy číst o něco hůře, ale nemusíte se bát, protože v závěru je vše bohatě vynahrazeno. Konec příběhu je totiž plný akce a soubojů, takže tempo utíká závratnou rychlostí a vám se rozhodně nebude chtít knížku odkládat, dokud nezjistíte, jak to vlastně všechno dopadne.
Celkově se jedná o velmi povedený úvodní díl fantasy série, který čtenáře spíše seznamuje s nově vytvořeným světem. Ale rozhodně by si tento příběh neměli nechat ujít milovníci fantasy, kteří milují, když v příběhu figurují elementy.
Autor: Eliška Richterová
