A víte co? Autorova kniha Řeka zázraků s podtitulem „Povídky psané zralou rukou čerstvého padesátníka“ je nabitá úplně stejně senzační energií. Mít po boku člověka jeho formátu, to musí být příjemně osvěžující. Vladimír na mne působí, že oplývá neuvěřitelnou trpělivostí, při které, dokud druhý jeho výklad nepochopí, nemávne nad ním rukou a nenechá ho ani tzv. ve štychu.
Čeká vás povídání o podstatě lidského bytí, hlubokém zamyšlení o Bohu, víře, přírodě a vědě, nutnosti neustálého pozorování, poznávání a procítění vděku, radosti, ale i smutku. Vladimír Kořen v knize otevírá svůj vnitřní svět. V celkem dvanácti povídkách čtenáře provede padesáti lety svého bohatého života. Bohatého na zážitky a zkušenosti, kdy ne všechny byly vtipné a radostné, ale život je bohužel (nebo bohu dík) také o překonávání překážek.

Vladimír prozradil, že je nejen milovníkem vážné hudby a antických myslitelů, ale rovněž čte knihy pojednávající o beznaději lidství skrytého za pojmem holocaust. Tím je mi moderátor ještě bližší. A kdo jiný mohl ke knize napsat předmluvu než jeho dlouholetý kamarád a kolega Maroš. Krásu slova doplňují něžné černobílé ilustrace Kristýny Frankové.
„Jsme vinni za skutky odehrávající se na druhé straně planety, protože o nich mlčíme. Přesněji, málo o nich křičíme. A tím tolerujeme utrpení na životě...“ – citace z knihy, str. 266 –
Autor: Denisa Šimíčková