Recenze: Tajemství mého otce

archiv revue
Strhující a zcela podmanivý příběh románu australské spisovatelky Rachel Givney Tajemství mého otce čtenáře zavádí do polského Krakova.

Je předvečer druhé světové války a mladinká sedmnáctiletá Marie už má dost otcova mlžení a polopravd o své záhadné matce. Vždyť nezná ani její jméno! Je pevně odhodlaná najít pravdu o matčině zmizení, avšak zjištění ji dovedou k naprosto nečekanému odhalení temného tajemství z otcovy minulosti.

Hodiny neúprosně tikají, zničující válka je tu cobydup, ale Marie je umanutá, svéhlavá a na truc svému otci učiní nezralá rozhodnutí, která jí navždy změní život.

Její otec ve městě platí za uznávaného lékaře a celý svůj život zasvětil milované vědě, ale zejména milované dceři. Snaží se ji chránit před veškerými úskalími života, ale jelikož ví, jaké to bylo v době Velké války, nemaluje si červánky o tom, co nastane, až do země vpadnou německá vojska.

Četba knihy Tajemství mého otce je nezapomenutelná. Na konci čeká čtenáře absolutně nečekaný zvrat. 

Velmi na mne zapůsobil způsob, jakým tento román zobrazuje nedostatek respektu k ženám obecně. Místy byl až šokující a pro mne jako ženu i dost skličující. Marie toužila zasvětit život studiu medicíny a pokračovat tak v rodinné tradici. Nicméně tehdejší společnost mužů jasně deklarovala jejich postavení – nejlépe v domácnosti, u plotny, věnování se péči o děti a blaho manžela.  

„Který pacient by důvěřoval lékařce-ženě? Každý chce svěřit své zdraví osobě s obrovskými znalostmi, která dokáže správně diagnostikovat, má v malíčku anatomii a fyziologii a umí zvolit nejlepší léčebný postup. V té oblasti má své místo mužská genialita.“

– citace z knihy, str. 245 –

 

„Ženy jako lékařky nejsou žádoucí. Pokud mají nemocnice dostatek mužů, nenabídnou místo ženě. Muž je živitel rodiny.“

– citace z knihy, str. 55 –
 

Dočetla jsem právě jeden z dalších skvělých a originálních příběhů zasazených do pozadí počátku druhé světové války. Samotnou zápletku se autorce podařilo výborně vymyslet, a čtenáře drží v napětí až do samotného konce, který maximálně graduje. 

Autor: Denisa Šimíčková

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
zanechte komentář (zprávu)

Nejnovější články

Sběrači borůvek a Milenci z Osvětimi. Dvě knihy odlišené místem i časem. Přesto mají jedno společné. Jejich hrdinové si svůj osud nevybrali – byl jim „vnucen“.
Knihu jsem začala číst v době, kdy jsem na Netflixu sledovala dokumentární film o bratrech Menendézových, který vypráví o dvou bratřích, kteří zabili své rodiče, a to údajně především kvůli otci, který hochy v dětství zneužíval a týral fyzicky i psychicky. Co je na tom pravdy a co si o tom myslím, není nyní podstatné, důležité je, že paralelně s tímto dokumentem jsem četla tuto romantickou knihu. A v ní dominuje postava narcistického otce Raye. Muže, který představuje odpor k emocím, nenávist, chladnokrevnost, pohrdání všemi, kteří nemají finance si z rozmaru koupit ze dne na den nemovitost v hodnotě milionů dolarů. Během těchto tří dnů, kdy jsem film sledovala a knihu četla, jsem si snad dvacetkrát řekla, jak jsem ohromně vděčná za rodinu, kterou mám.
Nalaďte se na vánoční atmosféru s širokou nabídkou knih s touto tematikou. A co víc? Kupte dvě a třetí vám do košíku přihodíme ZDARMA.