Norsko zůstává ve spárech Němců poté, co král Haakon VII. prchne do Londýna. Dobyté území spravuje wehrmacht a norská nacistická strana vedená fašistickým vlastizrádcem Vidkunem Quislingem.
Většina obyvatel v příběhu zůstává po celý čas válečné vřavy vlastenci, nicméně i zde, jako všude jinde po Evropě, se najdou kolaboranti, kteří zaprodají svou duši ďáblu, v tomto případě nacistům. Někteří z nich v okupantech vidí opravdové spasitele, jiní si jsou ale dost dobře vědomi prospěchu, který jim ze spolupráce s nepřítelem pokvete. V Norsku se jim hanlivě říkalo „quisling“ podle výše zmiňovaného politika.
Proti těmto všem stojí zhrzená Rumi, které Němci, hned po vstupu do její země, sebrali to nejcennější – milovaného muže, snoubence. Rumi se stává zahořklou, tvrdou a nedůtklivou mladou ženou, odhodlanou k pomstě. I proto neváhá a zapojí se do aktivní odbojové činnosti svých krajanů. Je to nebezpečné, ale jediné, co jí dává smysl.
Při jedné nebezpečné akci zachraňuje britského parašutistu, jenž má na území spolu se svými kolegy páchat proti Němcům sabotáže a další záškodnické a teroristické akce. Zprvu je jejich vztah dost odtažitý a Rumi se k Jensenovi nechová zrovna mile. Ovšem postupem času, a hlavně díky společným aktivitám, které Němce vyvádějí dost z míry, k sobě tito dva nalézají cestu – nejprve silné přátelství, později se vyvíjí romantický vztah protkaný důvěrou. Jenže bude narušen, když je Jens nucen Norsko opustit kvůli nebezpečí prozrazení. Každá vydařená odbojová akce byla totiž Němci tvrdě potrestána. V tom nacisti excelovali. Čtenáři se tají dech, a přemýšlí, jestli se ti dva ještě někdy uvidí...
Velmi procítěně je v knize vylíčen i jeden z nejbrutálnějších plánů Hitlera – sbližování se severskými národy hlavně z důvodu získání jejich nordické krve a genů, které perfektně splňují jeho zrůdné ideje o čisté rase. V těchto státech jsou zakládány tzv. lebensborny a domy pro těhotné. Někdy šlo o ženy, které s příslušníky SS spaly dobrovolně, některé k tomu byly přinuceny násilím, či pod vlivem omamných látek. Obludné jednání nacistů neznalo mezí.
Rumi byla naprosto úžasná, ač vylíčená jako chladná a odměřená, byla současně nesmírně upřímná a tvrdě odhodlaná přispět pro dobro vlasti i za cenu nasazení vlastního života. Za Jensem zase stojí zajímavé informace ohledně tajných britských výzvědných služeb, jejíž příslušníci/agenti byli na území obsazeném Němci posíláni v rámci speciální operace SOE, která byla založena na popud premiéra Spojeného království Winstona Churchilla.
Zaujaly mne také zmínky o jediném detenčním táboře na území Norska s názvem Grini, do kterého byly zavíráni nechtěné živly.
V příběhu mi vyhovovaly krátké kapitoly, kde se střídali jednotliví vypravěči – Rumi, Jens a žena dohlížející na těhotné ženy v Lebensbornech.
Autorka se zabývá otázkou, jakou hodnotu má lidský život, jak se taková hodnota člověka určuje, a hlavně, kdo o této hodnotě rozhoduje. Dalším výrazným motivem knihy je překonávání vlastních strachů. Válce navzdory je excelentním čtením. Vřele doporučuji.
Autor: Denisa Šimíčková
