Tip na dárek: KÁVOVÁ EDICE PRO KNIHOMOLY – sleva 20 % jen do 22.11.

Recenze: Vazač vzpomínek

archiv revue
Chcete zapomenout na svůj žal? Přejete si vymazat vzpomínky na ošklivé chvíle? Potřebujete navždy skrýt děsivé tajemství? V tom případě si pozvěte vazače vzpomínek. Ten se postará o to, že zapomenete. Navždy.

Anglická spisovatelka Bridget Collinsová (1981) vystudovala anglický jazyk a literaturu v Cambridgi a poté ještě studovala herectví. Je uznávanou autorkou sedmi románů v žánru young adult a jedna její divadelní hra byla uvedena v rámci prestižního festivalu. Tklivý a srdcervoucí román „Vazač vzpomínek“ je její první knihou pro dospělé čtenáře. Zároveň je to autorčina první kniha, která vychází v češtině. Román u nás vydalo nakladatelství Jota.

Vazač vzpomínek je jednou z knih, u kterých vůbec nebudete tušit, co vás čeká. Anotace není příliš sdílná, naopak působí téměř tajemně. Ostatně, tajemně působí celá kniha. Dozvíme se, že hlavním hrdinou příběhu je mladičký Emmett Farmer. Ten vyrostl v rodině prostého farmáře, ale poté se přihodilo něco, co jeho rodiče přimělo, aby přijali nabídku od vazačky knih. Z Emmetta se má stát učedník staré kouzelnice, a i když se mu to pranic nelíbí, poslechne své rodiče. Dějiště knihy, čas, kdy se příběh odehrává, jsou schválně zahalené v mlze a velmi neurčité.

Vazač vzpomínek díky tomu připomíná starodávné mýty nebo pohádky děděné z generace na generaci. Občas se tu objeví nějaká narážka, ze které bychom mohli něco vydedukovat, ale o to vlastně vůbec nejde. Vazač vzpomínek je nádherné podobenství o životě a téměř mystický příběh o lásce. Láska tu má různé podoby a autorka dokáže tnout do živého a zároveň šokovat konzervativní čtenáře. To, co se Emmettovi přihodilo, souvisí s láskou a s milostným trojúhelníkem. Všechno se budete dozvídat pouze v náznacích a velmi pomaličku. Collinsová má smysl pro drama a dokáže vystupňovat napětí až k nesnesení.

Hlavní dějová linie si vás dokonale podmaní svou krásou a citlivostí. Vedlejší dějové linie a příhody místních obyvatel jsou naopak velmi surové. Lidé se snaží zahladit své hříchy, a proto si najímají vazače knih. Od Emmetta se žádá, že se k nim dostaví a vymaže vzpomínku člověku, který má na něco zapomenout. Vzpomínky jsou svázané v knihách a Emmett se tak stará o rozsáhlou knihovnu. Zápletka vyvrcholí ve chvíli, kdy náš hrdina zjistí, že v knihovně je i kniha s jeho vlastními vzpomínkami. A co teď? Věřit svým blízkým, nebo se pokusit odhalit pravdu o tom, co se stalo?

Pokud Vazače vzpomínek zařadíte do šuplíčku milostných románů, nebudete daleko od pravdy. Láska je tady ve své ryzí podobě. Je čistá, silná a schopná všech obětí. Zároveň ale dokáže ublížit zamilovanému i jeho okolí. Vazač vzpomínek je originální a okouzlující příběh, který vás donutí k zamyšlení. Možná nebude takový, jaký byste čekali, nebo si přáli, ale my už víme, že láska může mít mnoho podob. Pokud si některá kniha zaslouží literární ceny a přízeň čtenářů, pak je to právě Vazač vzpomínek. Už jen proto, že kniha je odpovědí na otázku, co znamená pravá láska.

Autor: Veronika Černucká

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Možná jste o Abhejali Bernardové dosud neslyšeli, a my bychom to rádi napravili. Tahle inspirující žena jako desátý člověk na světě dokončila výzvu „Oceans Seven“. Je první člověk pocházející ze země bez moře, každou přeplavbu navíc zvládla na první pokus. Pracuje jako překladatelka a šéfka nakladatelství Madal Bal. Je také mistryní ČR v běhu na 100 km a 24 h, od 18 let se věnuje meditaci. O svých výpravách nejen po světě, ale hlavně do vlastního nitra, napsala knihu Dokud voda neskončí. Nedávno vyšla i audiokniha, kterou namluvila Tereza Bebarová.
V sobotu 16. listopadu jste se mohli v Ostravě setkat s Karin Krajčo Babinskou, autorkou knižní novinky Čarodějky, která se konala v DOMĚ KNIHY KNIHCENTRUM.cz. Autorku doprovodil Richard Krajčo.
„Manžel je Nebesy. Žena je Zemí. Manžel je sluncem, což jej činí stálým, jako je ona jasná koule. Žena je měsícem, ubývajícím a mizejícím, ale nevyhnutelně slabým. Nebesa jsou uctívána na obloze nad námi, země je dole, špinavá a šlape se po ní.“ – citace z knihy, str. 196 –