Radost i věčný boj
Právě Čapkovo dílo autorka dobře zná a soucítí s ním například v marném boji proti škůdcům a povětrnostním podmínkám. Pídí se po odpovědích na otázky: Proč a jak lidé zahradničí? Jak se liší módní styly zahrad kdysi a dnes? Mezi tato témata přidává i vlastní zkušenosti. Vypráví o exotické zahradě v Egyptě, kde jako malá vyrůstala, o babiččině poctivé zahradě v Somersetu, o zemědělském snažení na rozlehlém pozemku v Oxfordshiru i o současném londýnském minimalismu na několika metrech čtverečních.
Je potřeba říct, že autorka je Britka každým coulem, takže většina jejího vyprávění i zajímavostí z historie se točí kolem zahradničení na domovských ostrovech. Pokud ale prahnete po tom dozvědět se něco o umění úprav a skladbě rostlin pravé anglické zahrady, nemohli jste si vybrat lepší knihu. Laskavě, ale s jasným názorem na věc představuje Lively své učitele, oblíbené příručky i kolegy spisovatele, jež také rádi nořili ruce do hlíny. Z jejích poznámek vznikla bohatá kompozice pohledů na zeleň a květiny ze všech úhlů. Provede vás exotickou, užitkovou, divokou i viktoriánskou zahradou, dozvíte se spoustu faktů o pěstování ve městě i na venkově a také o tom, jak zvelebení každého plácku na políčko zachránilo za války obyvatele ostrovů před hladověním.
Zahrady v režii známých osobností
Autorka propojuje svou zálibu v kultivování půdy s uměním a přibližuje čtenářům, co všechno zahradničení znamenalo pro světoznámé malíře a spisovatele. Věnuje se ikonickým zákoutím zahrad slavných pěstitelů jako Virginia Woolfová nebo Claude Monet. Zdůrazňuje, že právě tamní atmosféra se otiskla do jejich tvorby (třeba variace obrazů s obloukovým mostem v Giverny nebo všepohlcující zlověstný břečťan v pohádkách). Jistě vás nepřekvapí, že mezi obdivovatele krásy zeleně patří také zapálený ekolog princ Charles, který je patronem Královských zahrad v Kew.
Pokud jste netušili, jaký je rozdíl mezi krásnem, vznešenem a malebností, seznámí vás Penelope Lively s dobou rozvoje výletní turistiky, kdy se tyto tři pojmy striktně odlišovaly. Možná si podle jejich pravidel vytříbíte vkus nebo si začnete více užívat výhledů do krajiny.
Dozvíte se také o kultovních zahradnických příručkách, slavných výstavách i světových zahradnických akcích. Negativem této jinak zajímavé knížky je velké množství odkazů na britské autory, ve kterých se český čtenář trochu ztrácí. Co se mi ale moc líbilo, byly úvahy o nespoutanosti původní divoké krajiny, jaká rostlina kam putovala a jak by krajina vlastně vypadala, kdyby do ní člověk vůbec nezasahoval.
Autor: Iva Kulihová