V knize Řízení pracovního výkonu v podnikové praxi se světově uznávaný odborník v oblasti řízení lidských zdrojů Michael Armstrong věnuje jedné z nejnovějších koncepcí řízení pracovníků, a sice koncepci řízení pracovního výkonu.
Tento stále populárnější přístup nahrazuje tradiční způsoby řízení lidí při práci, zejména příkazové řízení a hodnocení pracovního výkonu, a zaměřuje se na budoucí pracovní výkon a s ním spojený rozvoj schopností pracovníka. Důraz se klade na dialog mezi manažerem a pracovníkem a na snahu o optimální využívání schopností a potenciálu pracovníka. Výsledkem by mělo být společné stanovování cílů s přihlédnutím ke schopnostem a preferencím pracovníka, průběžné poskytování zpětné vazby a společné posuzování pracovního výkonu.

Vedle nezbytných definic a teoretických východisek uvádí Armstrong množství faktických informací a příkladů praktického uplatnění této koncepce. Vyjmenovává existující modely tohoto řízení, reakce manažerů, vedoucích týmů i řadových pracovníků a podrobně se zabývá uplatněním této koncepce v praxi i vyhodnocováním systému řízení pracovního výkonu a jeho efektivnosti.