Bylo mi devatenáct, a víc než chození do školy mě tehdy bavilo sedět v parku a číst knihy v angličtině. Svou první publikaci, titul Jediný Richarda Bacha, jsem připravil k vydání v roce 1993 v panelákovém pokoji o rozloze dvanácti metrů čtverečních, aniž bych si tehdy uvědomoval, do jakého se pouštím dobrodružství. Kniha mě tak nadchla, že jsem ji okamžitě začal překládat do češtiny. A protože Bach byl tehdy ještě neznámé jméno a žádné nakladatelství se titulu nechtělo ujmout, rozhodl jsem se ji vydat sám.
To zní, jako kdyby vydat knihu bylo jednoduché… Je k tomu potřeba nějaké vzdělání?
Nedovedl jsem si vůbec představit, co všechno to znamená, ale kniha mě natolik ohromila, že jsem jí věřil. Postupně pak přibývaly další tituly, které mě zaujaly a inspirovaly. Nicméně ještě dlouho si začínající nakladatelství vedlo skromně a dalších sedm let mi jako řediteli a dlouho i jedinému stálému zaměstnanci vydělávalo jen na základní obživu.
Ale to se postupem času změnilo, dnes se řadíte mezi zavedené a úspěšné nakladatele a vaše firma letos oslavila své 25. narozeniny…
Vytrvalost se vyplatila a po již zmíněných sedmi letech se nám podařilo na českém trhu rozšířit tarotové a inspirační karty, i když jsme na počátku naráželi na nepochopení knihkupců. Dnes v této oblasti máme nejširší nabídku. Nejdůležitější je asi to, že mě vydávání knih a karet baví – a baví mě hledání nových zdrojů inspirace. I když někdy mám pocit, že už všechno podstatné bylo v knihách popsáno, přijde pak vždycky zase nějaká novinka, která mě zaujme a nadchne natolik, že se pak těším, až bude přeložená do češtiny a budu se o ni moct podělit s českými čtenáři. Díky tomu se také průběžně vyvíjí zaměření mého nakladatelství – začínal jsem převážně s esoterikou a přes kuchařky a seberozvojové knihy jsme se dostali k oblasti vědomé sexuality a partnerských vztahů – tato oblast mě právě teď i osobně zajímá nejvíce.
Takže proto právě teď vydáváte knihu Soulsex? Co vás k jejímu vydání přivedlo?
Každý z nás žije více či méně emočně uzavřený. V dětství jsme zažili hádky či rozchod rodičů, později jsme sami dostali košem, někdo nás podvedl nebo opustil. Každý z nás drží dnes a denně velkou část svých emocí na uzdě. Všichni předvádíme svému okolí své společensky přiměřené brnění, pod kterým schováváme své duševní a citové slabiny.
Nemusíte mít vystudovanou psychologii, aby jste si všimli, že odevzdání se a splynutí s druhým nepatří mezi nejrozvinutější schopnosti většiny z nás – raději zůstáváme v hlavě, kde je to mnohem bezpečnější než v těle. Naše hlava ale lásku cítit nemůže. Opravdu prožít ji můžeme jen skrz tělo. Autorka nám připomíná, jak moc naše srdce miluje být otevřené: „Naší nejhlubší podstatou je totiž láska a ta chce proudit a navazovat spojení. Naše tělo je hřiště, na kterém se naše sexualita může odehrávat. Její hnací síla ale musí vycházet z našeho srdce, které je propojené se světem okolo nás i s naší duší, která nás přesahuje…"
Kniha Soulsex mi právě teď pomáhá překonat krizi středního věku, vrátit se ke svému srdci a tělu a znovu nalézt radost v partnerském vztahu.
Myslíte, že je to aplikovatelné na každého?
Snažíme se oslovit lidi, kteří už mají nějaké životní zkušenosti a chtějí od života víc. Rádi by ho prožívali vědoměji, chtějí o věcech víc přemýšlet a potřebují nasměrovat k nějaké pozitivní změně. Očekáváme od našich čtenářů i určitou aktivitu. Inspirace je fajn, ale když pak člověk neudělá nějaký čin, tak to zůstane jen v rovině myšlenek, které přicházejí a odcházejí.
Takže aktivní práce na sobě. Kde by podle vás čtenáři, pro které je tento koncept úplně nový, mohli začít?
Díky trilogii Willa Bowena (Svět bez stížností, Vztahy bez stížností a novinka Šťastný život) jsem si znovu uvědomil, jakou moc mají nad naším životem myšlenky a slova a jak jednoduché je sklouznout k negativitě.
Již po několikáté se účastním 21-denní nestěžovací výzvy (více informací najdete na www.nestezujsi.cz), která mi s pomocí jednoduchého náramku pomáhá zaměřovat se ne na to, co je špatně a nefunguje, ale na to, co je dobré, za co jsem vděčný a čeho chci ve svém životě více. Willova nejnovější kniha je pak praktickým návodem, jak prožít šťastný nejen celý (nový) rok, ale i celý život. Tarot magické přítomnosti mě okouzlil ilustracemi z každodenního života, které starobylému způsobu věštění a vykládání přidaly nový rozměr…
Věříte tedy na výklady z karet?
Nemyslím si, že by náš život či osud byl jakkoliv předurčen. Tarotové karty vnímám především jako prostředek k sebepoznání – ukazují nám naše opakující se vzorce, tendence, omezující přesvědčení a pomáhají nám je překonat a osvobodit se od nich. Častokrát v obtížných situacích více než návod na „správné“ řešení potřebujeme porozumění a pochopení – a to nám právě tarot nabízí na velmi hluboké, archetypální úrovni. Zároveň si ale můžete dělat zábavné výklady typu má mě rád/nemá mě rád – to už záleží jen na vás.
Takže jsme se zase vrátili k otázce partnerských vztahů…
Ano, naše vztahy nám většinou přinášejí nejvíce radosti, anebo nejvíce trápení. I když samozřejmě vše začíná u vztahu s nejdůležitější osobou, jíž jsme my sami.
Kniha Soulsex mi právě teď pomáhá překonat krizi středního věku, vrátit se ke svému srdci a tělu a znovu nalézt radost v partnerském vztahu.
Myslíte, že je to aplikovatelné na každého?
Snažíme se oslovit lidi, kteří už mají nějaké životní zkušenosti a chtějí od života víc. Rádi by ho prožívali vědoměji, chtějí o věcech víc přemýšlet a potřebují nasměrovat k nějaké pozitivní změně. Očekáváme od našich čtenářů i určitou aktivitu. Inspirace je fajn, ale když pak člověk neudělá nějaký čin, tak to zůstane jen v rovině myšlenek, které přicházejí a odcházejí.
Takže aktivní práce na sobě. Kde by podle vás čtenáři, pro které je tento koncept úplně nový, mohli začít?
Díky trilogii Willa Bowena (Svět bez stížností, Vztahy bez stížností a novinka Šťastný život) jsem si znovu uvědomil, jakou moc mají nad naším životem myšlenky a slova a jak jednoduché je sklouznout k negativitě.
Již po několikáté se účastním 21-denní nestěžovací výzvy (více informací najdete na www.nestezujsi.cz), která mi s pomocí jednoduchého náramku pomáhá zaměřovat se ne na to, co je špatně a nefunguje, ale na to, co je dobré, za co jsem vděčný a čeho chci ve svém životě více. Willova nejnovější kniha je pak praktickým návodem, jak prožít šťastný nejen celý (nový) rok, ale i celý život. Tarot magické přítomnosti mě okouzlil ilustracemi z každodenního života, které starobylému způsobu věštění a vykládání přidaly nový rozměr…
Věříte tedy na výklady z karet?
Nemyslím si, že by náš život či osud byl jakkoliv předurčen. Tarotové karty vnímám především jako prostředek k sebepoznání – ukazují nám naše opakující se vzorce, tendence, omezující přesvědčení a pomáhají nám je překonat a osvobodit se od nich. Častokrát v obtížných situacích více než návod na „správné“ řešení potřebujeme porozumění a pochopení – a to nám právě tarot nabízí na velmi hluboké, archetypální úrovni. Zároveň si ale můžete dělat zábavné výklady typu má mě rád/nemá mě rád – to už záleží jen na vás.
Takže jsme se zase vrátili k otázce partnerských vztahů…
Ano, naše vztahy nám většinou přinášejí nejvíce radosti, anebo nejvíce trápení. I když samozřejmě vše začíná u vztahu s nejdůležitější osobou, jíž jsme my sami.
Foto: Kateřina Tůmová
