Jaký jste byl jako teenager?
O tom se čtenáři hodně dočtou v mé knižní prvotině. No, v krátkosti to se mnou moc jednoduché nebylo. Ale na druhou stranu, s kterým teenagerem to jednoduché je?
Jak probíhala práce na knize MATLA – Kuchařka plná příběhů? Kdo všechno se na ní podílel, jak dlouho to trvalo, podle čeho jste vybíral recepty a příběhy?
Práce na kuchařce byla úžasná. Měl jsem obrovské štěstí, že se podařilo složit výborný realizační tým a všechno fungovalo výborně, od produkční až po vydavatele. Tak snad je to na výsledku znát a čtenářům se bude MATLA líbit.
Koho napadlo zakomponovat do knihy recept s fotkou jednoho z fanoušků a kdo vybíral vítěze?
Napadlo mě to ve chvíli, kdy se kuchařka tvořila nejvíc intenzivně, kdy jsem byl s produkčním týmem zavřený na Kouzelné samotě a od rána do večera se vařilo. Nápad vznikl na základě toho, kdy jsem přemýšlel, komu kuchařku věnuju. A když jsem se rozhodl, že bude věnována všem mým fanouškům, tak proč nedat jednomu z nich šanci, aby měl v mé kuchařce svůj recept. Vítěze soutěže na Instagramu jsem vybíral já a myslím, že Honza Šálek byl správná volba. A jestli jednou napíše i on svoji kuchařku, tak si na mě třeba vzpomene a dá mi prostor taky…
Jaké máte na knihu ohlasy?
Ohlasů je obrovské množství. A všechny jsou pozitivní. Slovy klasika jsem to opravdu nečekal. A dělá mi to obrovskou radost. Dokonce už mi přišlo pár fotek jídel podle receptů z kuchařky, takže ten hlavní účel kuchařka už u některých čtenářů splnila.
Jak vás vlastně napadlo označit se pojmem MATLA a co konkrétně si pod ním máme představit?
Celé to začalo u Přemka Forejta, který mě tak pojmenoval při jednom z dílů MasterChefa a mně to vlastně celé přišlo jako docela dobrý nápad, jak pojmenovat svou první kuchařku. Protože nebýt mé účasti v této soutěži, tak bych opravdu kuchařku asi jen tak nevydal.
Čeho, co jste se v průběhu soutěže MasterChef naučil, si nejvíc ceníte?
Kdybych měl napsat úplně všechno, co mě soutěž naučila, tak to bude na několik popsaných stránek. Kdybych měl ale vybrat, čeho si nejvíc cením, tak možnosti učit se od těch nejlepších – od porotců soutěže.
V soutěži vám moc nešlo poznávání hub. Jak jste na tom dnes, už jste si to nastudoval?
Tolik atlasů hub, kolik jsem dostal po „houbovém“ díle, asi nedostali nikdy k narozeninám ani opravdoví milovníci houbaření. Takže ano, houby už poznám, a ještě mám teď výborný přehled o škodolibosti mých kamarádů.
Jaké jídlo nejraději vaříte?
Každý den se budím s jinou chutí, takže nejradši vařím jídlo pro rodinu. A jaké? To je celkem jedno, hlavně když jim chutná.
Vařil jste někdy podle kuchařských knih?
Vařil i vařím. Průvodcem mých kuchařských začátků byl, jako asi u spousty lidí, Jamie Oliver. Z českých mám doma i některé kuchařky od Zdeňka Pohlreicha a nedávno jsem díky kamarádovi objevil kuchařské umění a recepty Yotama Ottolenghiho, které mě hodně baví.
Máte do budoucna nějaké podnikatelské plány?
Do budoucna je můj plán, aby pokračovalo to, co už se teď daří. Takže dál vařit u lidí doma, jezdit s food truckem a občas udělat pop up restauraci na nějakém zajímavém místě. To všechno pořád pod značkou BEZADRESY.
A co nějaký sen, který byste si ještě rád splnil?
Upřímně mě žádný nenapadá, protože se mi jich za poslední rok splnilo tolik, že mi asi přijde trochu troufalé si zrovna teď vysnívat něco dalšího. Spíš ať můžu ty současné sny snít a prožívat co nejdéle.
Text: Kateřina Žídková
Foto: Jiří Štarha
