Je přelom 60. a 70. let minulého století a New Yorkem zmítá sexuální revoluce. Sheily Levinové se to ale netýká. Brzy jí bude třicet a nemůže sehnat muže, který by ji chtěl. Ne do postele na jednu noc, ale na celý život. Všechny její kamarádky jsou zadané, ale baculaté a neatraktivní Sheile se štěstí vyhýbá. Rozhodne se spáchat sebevraždu a píše dlouhý dopis na rozloučenou, v němž si vyřizuje účty s celým světem. S rodiči, kteří jí odmalička vštěpovali, že pokud se holka nevdá do pětadvaceti, je odepsaná. Se spolužačkami z univerzity, které byly chytřejší, štíhlejší a úspěšnější. S muži, na něž měla spadeno, ale z nichž se nakonec vyklubali ženáči, neschopní seladoni, podvodníci nebo homosexuálové... Sheile nezbývá než koupit si parcelu na hřbitově, objednat pomník se svým jménem a připravit pohřební řeč, která bude pronesena nad její rakví začíná slovy:"Sheila Levinová se zabila, protože na tomhle světě se pro ni nenašel jediný muž, s nímž by mohla žít. Nebylo jí cítit z pusy. Používala vaginální sprej. Zkoušela to deset let. Ale nedokázala to. Nikdo ji nechtěl navždy. Sheila Levinová zemřela za vaše hříchy..."