Zeptáte-li se, zda je tato kniha cestopisem, průvodcem či výpravnou obrazovou publikací, odpověď je jednoduchá. Je vším dohromady. Především ale je ódou na slovenskou zemi, na krásy její přírody, na lidi, kteří v ní žijí. Zachycuje realitu i osobní dojmy, šťastné i smutnější okamžiky, těžko uvěřitelné příhody — vše popsané z pohledu českého poutníka.

Autor procestoval Slovensko na kole křížem krážem mnohokrát — v létě i v zimě — a většinou sám. Díky intenzivním prožitkům nahlédl hluboko do své duše. Projedeme s ním téměř všechny nížiny, doliny, pohoří i hory, ba dokonce vystoupáme na nejvyšší vrchol Slovenska. Dostaneme se do cikánských osad, které k některým oblastem stále patří. V nich není umožněno jen tak někomu navštívit tamní příbytky, fotit místní obyvatele, především bezprostřední děti. K tomu je třeba získat si jejich důvěru. Tito lidé vycítí, kdo je má rád, kdo je respektuje. Podobně autentické fotky nenabízí snad žádná jiná kniha o Slovensku. Můžeme ji tedy považovat i za etnografický dokument. Rosťa Gregor má to štěstí, že nemusí nikoho soudit. Je pouhým pozorovatelem, ale hodně vnímavým. Díky němu poznáme Slovensko opravdu důkladně a zamilujeme si ho pravděpodobně stejně jako on.