Jedna z nejpůsobivějších próz české autorky, žijící a působící od počátku 70. let v novozélandském Dunedinu. Jen zčásti autobiografický příběh, vystavěný v působivém kontrastu počátku a konce jedné emigrace, J. Tiché posloužil k tomu, co zřejmě nejlépe ovládá. Totiž k nenásilnému zkoumání hodnot lidského života, neustále poměřovaných vším, co lidstvo ve svém vědění obsáhlo od antiky až po dnešek. Schopnost naplnit abstraktní filozofické pojmy konkrétními prožitky patří k silným zbraním této českonovozélandské autorky.