Úspěšná autorka románů z afrického prostředí Hana Hindráková přichází s novinkou Smrtící byznys.
Hlavním tématem knihy je problematika falešných léků dovážených z Číny. Jedná se o léky, které v lepším případě místo účinné látky obsahují mouku nebo cukr, v horším případě jed na krysy, nemrznoucí kapalinu, rtuť, leštidlo na parkety a jiné jedy či chemikálie.
Podle Světové zdravotnické organizace se jedná o jeden z největších problémů světového zdravotnictví!
Takto se o knize vyjádřili její patroni z řad celebrit:
Bob Klepl: "Silný, úžasný, nemám slov. Že se dějou takový svinstva, to by mě nikdy nenapadlo. Hlavně, aby si to přečetlo hodně lidí."
Tereza Kostková: „Od první věty čtivé, zasvěcené, napínavé a odvážné. Doporučuji!“
Nela Boudová: „Nesmírně čtivý a napínavý příběh, který vás donutí přemýšlet o nespravedlnosti světa, o moci peněz a o chamtivosti lidí. Je úžasné, že Hana Hindráková téma falešných léků otevřela.“
Knihu dále zaštiťují Jan Přeučil, Eva Hrušková a Dalibor Janda. __________________________________________________________________
Hana Hindráková nám poskytla ke knize následující rozhovor.
Co vás přimělo zabývat se tématem falešných léků?
Pokud mám odpovědět upřímně, dozvěděla jsem se o tomto tématu úplně náhodou. Celé to začalo tak, že mě oslovila jedna paní, která strávila v Ugandě několik let jako dobrovolnice a chtěla sepsat svůj příběh nebo alespoň něco na jeho motivy beletristickou formou. Sešly jsme se a ona mi o všem povyprávěla. Její příběh byl zajímavý, ale ne dostatečně na to, aby utáhl hlavní dějovou linii v knize. Domluvily jsme se, že se zkusím podívat po nějakém zajímavém tématu, které by její příběh doplnilo. A tak jsem začala hledat informace a narazila jsem na problematiku falešných léků. A protože ráda píši o závažných problémech černého kontinentu, okamžitě mě to zaujalo. Říkala jsem si, že to bude dva v jednom - napínavý příběh a současně osvěta, protože jak jsem zjistila, většina lidí o falešných lécích nikdy neslyšela. Stejně tak jako do té doby já.
Příběh se nakonec od vyprávění oné paní vcelku dost odklonil, ale protože jsme se na začátku domluvily, že se jedná o tvůrčí proces, tak to nevadilo.
Kniha Smrtící byznys vznikla za přispění Státního ústavu pro kontrolu léčiv, Světové zdravotnické organizace, Interpolu a dalších institucí. Jakým způsobem se zapojily?
Než jsem začala psát, věnovala jsem se sběru informací a přípravě knihy, která mi zabrala téměř půl roku. Se Státním ústavem pro kontrolu léčiv jsem byla v kontaktu přes emailovou poštu. Jakmile jsem něco potřebovala ohledně problematiky falešných léků, napsala jsem tam a téměř vzápětí mi přišla odpověď. Co se týče Světové zdravotnické organizace, čerpala jsem především z jejích studií. Další organizací byla National Drug Authority Uganda, která se věnuje tamní problematice falešných léků. Zpočátku se mi nedařilo navázat kontakt a už jsem plánovala, že kvůli tomu do Ugandy poletím. Půl roku jsem tam každý měsíc posílala email, ale všechny zůstaly bez odpovědi. Potom se to konečně zlomilo a získala jsem požadované informace. Dále jsem po twitteru komunikovala s ředitelem Interpolu v Ugandě, abych získala informace k operaci Mamba, což byl zátah na překupníky s falešnými léky. Protože se jedná o knihu z lékařského prostředí a já jsem vystudovala ekonomii, vedla jsem také hodiny rozhovorů s mnoha lékaři. Nechtěla jsem, aby lidé z oboru o mé knize řekli, že je to snůška nesmyslů.
Některé léky údajně obsahují například jed na krysy, nemrznoucí kapalinu a jiné chemikálie...Člověku se tomu nechce věřit. Je to opravdu tak?
Bohužel. Ačkoliv bych si přála, aby tato část knihy byla fikce, jedná se o realitu. Tyto látky se v lécích vyskytují ze dvou důvodů: prvním jsou nedokonalé podmínky výroby - např. jeden den se tam vyrábí jed na krysy, druhý den antimalarika a do léků to prostě spadne, druhým je to, aby lék měl určité požadované vlastnosti - barvu, hustotu atd.
O čem je román Smrtící byznys? Jaký příběh se v něm odehrává?
Román Smrtící byznys vypráví příběh Ellen, která přiletí do Ugandy pracovat jako zdravotní sestra. Brzy však zjišťuje, že na klinice není něco v pořádku. Děti, které dostaly léky na malárii, záhadně umírají. Ellen se o to začne zajímat, jenomže netuší, že spletité nitky obchodu s falešnými léky vedou k vysoce postaveným lidem a čínské mafii. Ellen nakonec musí zachránit hlavně sebe.
Může Afrika proti dodávání falešných léků nějak bojovat?
Ano, může, ale až nebude mít na úřadech zkorumpované úředníky, kteří se nechávají podplácet čínskou mafií. Je potřeba, aby zavedla lepší kontrolu lékáren a celkového systému distribuce léků a rovněž dělala osvětu mezi nevzdělanými lidmi. V některých zemích se zavádí, že na každé krabičce s léky je kód, který pacient setře a po odeslání textové zprávy s tímto kódem se vzápětí dozví, zda se jedná o oficiální lék. Textové zprávy jsou samozřejmě zadarmo. Celkově je to ještě běh na dlouhou trať, ale myslím si, že by to mohlo hodně pomoct. V Keni, kam jezdím, mají mobil skoro všichni, jen jsou v jednom kuse bez kreditu.
Chystáte se ještě letos do Afriky? Někde jsem četla, že tam chcete čerpat inspiraci pro další knihu.
Ano, ráda bych letěla na deset dní až dva týdny do Keni. Já už jsem rozhodnutá, jen teď hledám někoho, kdo by se ke mně přidal. S další knihou se chci ještě víc ponořit do problematiky života keňských dětí ulice a mám v Keni domluvené setkání s člověkem, který na ulici vyrostl a potom v dospělosti založil centrum pro děti ulice, která poskytuje potřebným dětem útočiště.
Text: Kateřina Žídková
Správa cookies
Webové stránky používají k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklam soubory cookie. Využíváním našich služeb souhlasíte s používáním cookies.
