Snažím se psát knihy, které jsou srozumitelné každému

Mgr. Martin Jelínek je renomovaný odborník v oblasti zdravé výživy, životního stylu a osobního rozvoje, autor programů pro redukci nadváhy. Spolupracuje s Českou televizí na pořadech Pod pokličkou a Sama doma, s vrcholovými sportovci a věnuje se také publikační činnosti. Je autorem populárně-naučných knih, výukových programů na CD a M P3 a své rady udílí také na blogu a videoblogu na internetu.

Prostřednictvím knih, které píšete, předáváte lidem výjimečně cenné informace, rady a návody týkající se životního stylu, lidského zdraví a života vůbec. Co je jejich hlavním cílem?
Dlouhodobým cílem je předávat informace, které jsou podloženy vědeckými výzkumy a současně nejsou vytržené z kontextu uceleného pohledu na problematiku lidského zdraví. Žijeme v době obrovského zájmu o zdravý životní styl a trh logicky reaguje na poptávku ze strany běžné populace. Výrobci potravin nás bombardují neustále novými produkty a reklamami. Jsme zahlceni informacemi, které neumíme zpracovat. Snažím se psát knihy, které jsou srozumitelné každému, s cílem ovlivnit způsob myšlení tím správným směrem. Nikdy jsem nevěřil tomu, jak je náročné formulovat složité věci jednoduchým způsobem…

V jedné ze svých knih píšete, že můžeme změnit informace v genech. To je jistě pro mnohé šokující tvrzení. Můžete jej podložit nějakým příkladem z praxe, kdy se opravdu někomu podařilo přeprogramovat buněčnou paměť?
Jakmile jsem začal experimentovat s půsty, přišel jsem do kontaktu s mnoha zajímavými lidmi s bohatými zkušenostmi v této oblasti. Přesvědčovali mě, že je možné pomocí správných technik vyléčit jakoukoli chorobu. Protože se celý život zabývám léčebnou výživou, nedalo mi spát, jak je možné léčit nejen jídlem, ale i jeho absencí. Zajímavé je, že tyto postní techniky jsou známy už po dlouhá tisíciletí, nejedná se tedy o žádnou novinku. Po několika letech praxe jsem si tato odvážná tvrzení ověřil na stovkách klientů. Protože jsem racionálně uvažující člověk, pátral jsem po důvodech, jak je možné, že tyto věci fungují. V devadesátých letech jsem vystudoval přírodovědeckou fakultu, kde nás učili, že informace zakódované v genech mají hlavní slovo, které předurčuje chování našeho těla. O pár let později se ale objevil nový vědní obor zvaný epigenetika. Ten studuje vliv prostředí, ve kterém se dlouhodobě nacházíme, na změny ve fungování živých organismů. Například dnes máme seriózně vědecky potvrzeno, že pobyt ve znečištěném životním prostředí má velký vliv na vznik zhoubných onemocnění, a to i v případech, kdy nejsme touto chorobou geneticky zatíženi. To znamená, že prostředí určitým způsobem přepisuje informace, které si neseme v genech. Totéž platí i v případě vědomého přeprogramování genetického kódu. Je potřeba si uvědomit, že kromě fyzického těla disponujeme ještě vlastní myslí. Mysl je něco, co prostupuje celým tělem, vytváří tedy určité prostředí, ve kterém se tělo nachází. A protože každý z nás produkuje myšlenky, které řídí naše chování, je jasné, že konkrétními informacemi vyplníme prostor vlastní mysli, který musí ovlivnit i fungování jednotlivých buněk těla nesoucích genetické informace. S těmito faktory například velmi úspěšně pracuje další vědní obor nazývaný psychosomatika. Půsty nabízí ideální prostor pro systematickou práci tímto směrem – vynecháním jídla získáme spoustu času navíc, který můžeme vyplnit vědomým programováním mysli. Navíc tělo není zatíženo procesem trávení potravy, který je velmi velkým „žroutem“ energie. Tuto ušetřenou energii tak můžeme investovat do procesů přeprogramovávajících chování těla. Měl jsem možnost sledovat vyléčení chorob, nad kterými moderní medicína zlomila hůl – různých zhoubných onemocnění, cukrovky, celiakie…

Zmínil jste se o nevhodných mléčných výrobcích – co si pod tímto máme představit? Všude se tvrdí, že jsou pro naše zdraví důležité. Znamená to, že je vhodné se některým vyhýbat?
Záleží na tom, z jakého úhlu pohledu se na mléčné produkty díváme. Pokud se zaměříme na jejich složení a vlastnosti jednotlivých látek, zjistíme, že laktóza zahleňuje, vápník se z několika důvodů vstřebává velmi sporadicky, tuky jsou převážně nasycené, proto bychom se jim měli vyhýbat…v podobném duchu můžeme ve výčtu pokračovat dál. Jakmile mléčný výrobek osladíme, výrazně tím zkomplikujeme jeho stravitelnost. Jsme bombardováni reklamami, které nás přesvědčují o výhodnosti konzumace mléčných produktů dvakrát až třikrát denně, na což není lidský trávicí trakt přizpůsoben. Celkově tedy problém není až tak na straně mléčných výrobků, ale především na neznalosti, jaké si konkrétně vybírat a jak často je jíst.

Co kromě zdravé stravy a pohybu považujete pro život za důležité?
Jednoznačně správné dýchání, které rozvádí energii po celém těle, a omezování emočního stresu. Stále více odborníků se shoduje na tom, že stres je příčinou vzniku a rozvoje většiny chorob, které nás jako lidstvo trápí.

V knize Mámo, táto, nezabíjejte mě! radíte rodičům, jak by měli své děti naučit správně a zdravě jíst. Většinou však děti chodí na obědy ve škole, kde na to rodiče nemohou dohlédnout. Zabýval jste se někdy otázkou zdravého stravování ve školách?
Tento problém řešíme v kurzech se studenty neustále. Faktem je, že školky jsou řízeny systémem s určitými pravidly, která se velmi obtížně mění. Mám ale velkou radost z toho, že se objevují nadšenci, kteří se rozhodnou jít hlavou proti zdi a hledají cesty, jak změnit ty nejzávažnější problémy ve stravování. Mezi ně patří naprosto nevhodné zařazování nekvalitních mléčných výrobků, konzumace slazených nápojů a nedostatek zeleniny. I přesto, že problematika zdravého stravování je podstatně složitější a přesahuje rámec výše zmíněných doporučení, i tyto malé změny umí ovlivnit zdraví dětí naprosto zásadním způsobem. Navíc sledujeme zajímavý trend, kdy si vedení některých mateřských škol začíná uvědomovat, že strava má vliv na zdraví dětí, a když tyto změny zavedou, výrazně tím omezí vznik nachlazení a různých viróz. S tím se pojí docházka, na kterou se váže ekonomická situace… Větší problém je bohužel ve školách, kde kromě závodního stravování ohrožují naše ratolesti i automaty se sladkostmi. Děti tohoto věku je potřeba ovlivňovat přes rodiče – hlavní odpovědnost nesou oni.Většina rodičů s tímto nesouhlasí, bohužel následky nese vždy jejich dítě.

Text: Kateřina Žídková