Institut svěřenského fondu, který se do českého právního řádu vrací s novým občanským zákoníkem, je moderním ekvivalentem různých historických forem svěřenství. Autorka sleduje historii tohoto institutu od původního římského ?deikomisu přes tradici jednotlivých rodinných fideikomisů v raněnovověkém Českém království a úpravu svěřenství v obecném zákoníku občanském z roku 1811 až po jeho zrušení občanským zákoníkem z roku 1964.

Těžiště knihy spočívá v analýze právní úpravy svěřenství v angloamerických zemích, kde je tento institut běžnou a často používanou formou uchování a převodů rodinného majetku. Autorka si všímá zejména anglosaského trustu v Civil Code of Quebec z roku 1994, který je přímou předlohou pro úpravu správy cizího majetku v novém občanském zákoníku. Dosavadní zkušenosti s tímto institutem v Quebecu nabízí autorka jako vodítko pro praktické použití svěřenského fondu i pro správu cizího majetku v naší zemi.

Po téměř padesátiletém přerušení historické povědomosti o institutu svěřenství u nás tato kniha přispívá k obnovení znalostí o jeho vzniku a vývoji, a tím i k jeho lepšímu pochopení a využití v dnešních podmínkách.