Svoboda v oblacích je biografie českého letce Václava Bozděcha.
Původně se vyučil řemeslu, ale jeho osud ho vedl jinam. Ještě před začátkem války vstoupil do armády a tím si otevřel dveře do úplně jiného světa.
Když fašisti obsadili Československo a nebyla šance postavit se jim, rozhodl se utéct, aby proti nim mohl bojovat odjinud. Unikl před nacisty, bojoval na straně Francie, aby se po dlouhé anabázi konečně dostal do Velké Británie a mohl bojovat s Němci tak, jak to uměl nejlíp.
Ze vzduchu.
Stal se pilotem RAF a jeho zbraní bylo letadlo. Jediným přítelem byl jeho pes.
Po ukončení války se vrátil domů do Čech, aby zjistil, že ani tentokrát mu není souzeno zapustit kořeny v rodném kraji. Nejdřív to vypadalo nadějně, ale pak přišel rok 1948 a ze všech kolem se stali uvědomělí soudruzi.
Znovu musel utíkat.
Tentokrát před komunisty, kteří česko-britským letcům projevovali vděk svérázným způsobem, o němž se toho už hodně napsalo. Zase stál před rozhodnutím nechat se zavřít nebo odejít. Když komunisti převzali kontrolu nad Československem, stala se Bozděchovým útočištěm opět Británie, která ho přijala už jednou.
Vrací se taky k letectvu a znovu nastupuje u RAF v hodnosti praporčíka. Jeho nejvěrnějším přítelem, stejně jako v době druhé světové války, je stále jeho pes. Německého ovčáka si pořídil v roce 1940, a ten stál na čtyřech tlapkách po jeho boku, ať byl, kde byl, celou válku.
Stejně jako jeho pán, se i pes Antis proslavil. Byl několikrát raněn v boji a ziskal britskou válečnou medaili. Doprovázel svého pána i během bombardování v letadle.
Stal se maskotem celé letky a oficiálním psem RAF. Antis hrál důležitou roli také během druhého útěku z Československa, kde se oběma naštěstí podařilo dostat se do americké zóny v Německu.
Po své druhé emigraci se Václav Bozděch domů už nikdy nevrátil. Československo ho vyštvalo dvakrát. Potřetí už do stejné řeky nevstoupil. Zemřel v roce 1980, bylo mu šedesát osm let.
-ice-
Původně se vyučil řemeslu, ale jeho osud ho vedl jinam. Ještě před začátkem války vstoupil do armády a tím si otevřel dveře do úplně jiného světa.
Když fašisti obsadili Československo a nebyla šance postavit se jim, rozhodl se utéct, aby proti nim mohl bojovat odjinud. Unikl před nacisty, bojoval na straně Francie, aby se po dlouhé anabázi konečně dostal do Velké Británie a mohl bojovat s Němci tak, jak to uměl nejlíp.
Ze vzduchu.
Stal se pilotem RAF a jeho zbraní bylo letadlo. Jediným přítelem byl jeho pes.
Po ukončení války se vrátil domů do Čech, aby zjistil, že ani tentokrát mu není souzeno zapustit kořeny v rodném kraji. Nejdřív to vypadalo nadějně, ale pak přišel rok 1948 a ze všech kolem se stali uvědomělí soudruzi.
Znovu musel utíkat.
Tentokrát před komunisty, kteří česko-britským letcům projevovali vděk svérázným způsobem, o němž se toho už hodně napsalo. Zase stál před rozhodnutím nechat se zavřít nebo odejít. Když komunisti převzali kontrolu nad Československem, stala se Bozděchovým útočištěm opět Británie, která ho přijala už jednou.
Vrací se taky k letectvu a znovu nastupuje u RAF v hodnosti praporčíka. Jeho nejvěrnějším přítelem, stejně jako v době druhé světové války, je stále jeho pes. Německého ovčáka si pořídil v roce 1940, a ten stál na čtyřech tlapkách po jeho boku, ať byl, kde byl, celou válku.
Stejně jako jeho pán, se i pes Antis proslavil. Byl několikrát raněn v boji a ziskal britskou válečnou medaili. Doprovázel svého pána i během bombardování v letadle.
Stal se maskotem celé letky a oficiálním psem RAF. Antis hrál důležitou roli také během druhého útěku z Československa, kde se oběma naštěstí podařilo dostat se do americké zóny v Německu.
Po své druhé emigraci se Václav Bozděch domů už nikdy nevrátil. Československo ho vyštvalo dvakrát. Potřetí už do stejné řeky nevstoupil. Zemřel v roce 1980, bylo mu šedesát osm let.
-ice-