Svůj příběh jsem se rozhodla sepsat proto, že je skoro ojedinělý. Málokdy se stane, že se holka z Česka dostane do Pákistánu, a ještě k tomu do vězení. Hlavní důvod je ale ten, že chci poukázat na lehkomyslnost mladých holek, které se s vidinou rychle vydělaných peněz můžou dostat až na úplné dno.
Jaké období vašeho života jste do knihy zahrnula?
První díl knihy je o zatčení a pobytu vevězení až po rozsudek.
Co se s vámi dělo po propuštění z vězení? To je právě období, které také čtenáře hodně zajímá…
Když mě zprostili viny, byla jsem ještě dvacet dní ve vězení, protože jsem čekala na podpisy soudců. Poté se mě ujala česká ambasáda v Islámábádu, kde jsem strávila pět měsíců čekáním na odlet do Česka. Celníci se pořád odvolávali, a tak nebylo jasné, jestli se vrátím domů, anebo zpět do vězení. V dubnu 2022 jsem mohla odletět do České republiky, kde jsem bydlela se svým otcem, než jsem si našla práci servírky.
Chystáte tedy další knihu, která naváže na tu první?
Ano, chystáme pokračování knihy, která by měla vyjít tento rok na jaře. Myslím, že se mají čtenáři ještě na co těšit.
Jaké dostáváte na knihu reakce od čtenářů?
Reakce mi chodí kladné, většinou mi píšou do zpráv a zatím samá pozitiva. Jsou i lidi, kteří knihu komentují anonymně na internetu, většinou záporně, ale to jsou spíše takové hejty na moji osobu. Z toho si nic nedělám.
Jste vy sama čtenářkou knih? A pokud ano, co právě čtete nebo jste naposledy četla?
Ve vězení jsem přečetla 293 knih, některé i dvakrát a hrozně moc mě to bavilo. Teď už na to nemám čas, ale mezi moje oblíbené české autory patří Radka Třeštíková a Patrik Hartl.
Co vám pobyt v Pákistánu dal?
Pobyt ve vězení mi otočil život vzhůru nohama. Bylo to něco jako pád z nebe do pekla. Naučila jsem se lépe anglicky, plynule urdu. Začala jsem si vážit peněz a stala se i dospělou. Je zvláštní to tak říct, ale jsem za to i ráda. Kdoví, kde bych teď byla, anebo už nebyla.
Brzy se stanete maminkou. Jak se na mateřství těšíte?
Na mateřství se těším, ale zároveň se i bojím. Ale nic si z toho nedělám, matkou se nikdo nenarodil, a každý, kdo chce, tak to dokáže.
Text: Kateřina Žídková
Foto: archiv Terezy Hlůškové