Zhoubné nádory patří celosvětově mezi nejčastější příčiny úmrtí. Bezprostřední příčinou úmrtí na nádorové onemocnění je většinou narušení funkce vitálně důležitého orgánu (nejčastěji mozku, plic či jater) nekontrolovaně rostoucí nádorovou masou. Nekontrolovaný růst nádorových buněk v játrech vede tedy ke smrti nemocného i v případě, kdy není přítomno postižení jiných orgánů či jiné komplikace nádorového onemocnění. Zhoubné nádory jater jsou velmi časté. I když frekvence primárních nádorů jater je v Evropě a Severní Americe relativně nízká, jsou játra vůbec nejčastějším místem metastáz. Neléčeny mají primární i sekundární nádory jater velmi špatnou prognózu s mediánem přežití mezi 6 a 12 měsíci. Na druhé straně se nádory jater postupně stávají příkladem možností úspěšného léčení - v posledním desetiletí došlo k významnému pokroku v systémové léčbě nádorů nejčastěji metastazujících do jater. Lokoregionální léčba jaterních metastáz je rovněž nejúspěšnějším příkladem použití lokoregionálních přístupů v léčbě metastatického onemocnění. Monografie je určena nejen klinickým onkologům a radioterapeutům, ale i lékařům ostatních oborů: chirurgům, gastroenterologům a všeobecným internistům. Především odborníkům jiných oborů jsou určeny úvodní kapitoly, které poskytují stručný úvod do klinické onkologie a vysvětlení teoretických základů i metodologie tohoto oboru.
Po kapitolách věnovaných epidemiologii a biologii nádorů jater je pojednáno o strategii léčby nádorových onemocnění jater, nejprve obecně, poté konkrétně u každé diagnózy. Péče o nemocné s nádory je v současné době multidisciplinární záležitostí, totéž samozřejmě platí i o léčbě nádorů jater. Farmakoterapie je pouze jednou z modalit moderní léčby. Z tohoto důvodu nebylo možné pojednat o farmakoterapii bez toho, aby nebyly zmíněny ostatní léčebné metody, zejména metody chirurgické.