Útěchu charakterizuje sám autor jako filosofickou detektivku. Osobní a hluboce prožívané pátrání po smyslu v labyrintu filosofických systémů je dobrodružstvím plným kacířských myšlenek. To co je poslední a absolutní, co už není pro nic jiného než samo pro sebe, ať už je to bůh nebo mechanicky pojatá hmota, ať už je to lidstvo pro samo lidství, život jen pro věčné samoplození nebo ideologie jen pro svou vlastní pravdu, skutečný smysl podle Bondyho nemá a mít nemůže. Proto zkoumá možnost vytvořit novou ontologii, dát pojmu bytí nový význam, který nebude spjat s věčným a neměnným základem světa - substancí. Smysl lze nalézt pouze ve světě, který není předem nadiktován či sevřen věčnými mantinely, kde "mohu ... napnout své úsilí určitým směrem, a tak ovlivnit rod, život, vesmír, bytí samo. Z kanálu, jímž se řine, jímž komunikuje dění v nezjistitelném časovém rozpětí odkudsi kamsi, mohu se stát ontotvornou, bytí spoluurčující, bytí přetvářející, bytí dokonce tvořící veličinou."