Každý z nás měl v dětství oblíbenou hračku, bez které se nedalo spát a kterou tahal všude s sebou. Většina z vás teď určitě vidí svého napůl zapomenutého plyšáka, a to jsou ti, kteří budou rozumět malému Kubovi a jeho vlastnímu dětskému světu. A ti si Vánoční prasátko od J. K. Rowlingové rádi přečtou i teď, kdy Vánocím už dávno odzvonilo a venku kvetou sněženky. Těm, kdo mají rádi Alenku v Říši divů, bude tato pohádka možná něco připomínat, ale podoba je určitě zcela náhodná.
Kuba měl plyšové prasátko, které měl odmalička a které miloval víc než jakoukoliv jinou hračku. A pak se jednoho dne, právě na Vánoce, jeho Pašík ztratil. Nemůže ho najít, nikde není a Kuba začíná být zoufalý. Je to pro něj hrozná situace, a ještě ke všemu jsou zrovna Vánoce. Má na krajíčku a neví si rady. No, a pak je tady to Vánoční prasátko, jeho nejnovější hračka, kterou dostal, aby mu nahradila starého dobrého kamaráda. Náhrada, o jakou nestál a která mu poněkud leze na nervy. Jenomže díky kouzlu Vánoc hračky ožívají, a to i ty otravné. A mají svou hlavu a možná i docela dobré nápady. Vánoční prasátko naplánuje odvážnou misi do krajiny ztracených hraček, kam se oba s Kubou mají vypravit, a ztraceného plyšáka najít a zachránit. Jejich hledání není jen tak, ale musí vstoupit do zvláštního světa jménem Země Zatracených, kde může být všechno jinak.
Najdou? Nenajdou? Je to celé o hledání ztracené hračky? Vůbec ne. Vánoční prasátko má být pohádka pro cca osmileté děti, ale díky vypravěčskému talentu J. K. Rowlingové je to poučení i pro dospělé. Rozhodně to není kniha, kterou dáte dítěti stylem: Tumáš, čti si. Je to spíš o tom, číst si společně, postupně a některé věci si vysvětlovat, protože všechno není jen černobílé jako opravdu krásné ilustrace uvnitř knihy. Věty jsou dlouhé, některé výrazy nemusí být malému čtenáři úplně jasné, a proto je důležité, aby u čtení byl někdo další, kdo všechno vysvětlí a bude si s ním o příběhu povídat.
I když se Vánoční prasátko odehrává v to nejkrásnější období roku, jak někteří rádi říkají, zpracovává náročná témata, jako je rozvod, touha po moci, odpovědnosti a ano, o tom to hlavně je, o ztrátách, kterým se nejde vyhnout. Děti příběh bude bavit, ale dospělé povede k zamyšlení, jestli všechno dělají správně, nebo ne, napíšu to jinak… k zamyšlení, co vlastně dělají správně. Celá kniha je plná hlubších myšlenek a je napsaná takovou formou, že jsou ta všechna těžká témata o hodně stravitelnější.
„Vážení“, obrátil se Cvikr k nově příchozím, „pravidla jsou tu prostá. Neopouštějte město a vás ať neopouští dobrá nálada. Nikdy nezapomínejte, že kdykoliv můžete být nalezeni nebo se vám může změnit stav.“
-ice-
Správa cookies
Webové stránky používají k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklam soubory cookie. Využíváním našich služeb souhlasíte s používáním cookies.