Nový román Davida Jana Novotného, zkušeného spisovatele (Jak rodí chlap, Ro(c)k na vsi, Strašáci a poustevníci aj.) a rektora Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku, nám po prvních stránkách může připadat jen jako skvěle a vtipně zpracovaný nápad vyprávět příběh ze začátku 21. století důsledným slohem velkého prvorepublikového románu. Autor si nápaditě a vkusně pohrává s jazykem, tématem i všemi paradoxy, které díky takovému přístupu vznikají, ale při tom všem nás nenápadně vtahuje pod povrch svého zvláštního alternativního světa, malého Městečka nad Labem, v němž se lehce plynoucí všední dny náhle zabarvují nečekanými událostmi. Svěže a humorně líčené charaktery jeho obyvatel, kteří jsou zpočátku až žánrově klasickými figurkami, se nám najednou proměňují v živě a plasticky vykreslené osobnosti, které jsou nositeli velkého tajemství, a napětí, jež bublá pod zdánlivě idylickým životem Městečka, náhle přerůstá do nečekaně dramatických událostí, směřujících k překvapivému konci. Vasarelyho kříž je nejenom vynikající literární hrou, ale i románem v kladném smyslu slova esoterickým, v němž se mísí humor i tajemství se zvláštní nostalgií a kouzlem zašlých časů, a - jakkoliv se tak netváří - románem skutečně moderním, který si jistě najde mnoho vděčných čtenářů.