Kniha kapucína Martina z Kochemu (1634–1712), která bývá někdy označována za jediný český barokní román, působila na celé generace lidových čtenářů, formovala jejich myšlení a hodnotové systémy, dávala impulzy pro nejrůznější podoby a formy lidové zbožnosti a ovlivňovala podobu některých her lidového divadla. Dílo vzniklo v německé verzi v 70. letech 17. století a u našich předků mělo obrovský úspěch; do češtiny jej přeložil kapucín Edelbert Nymburský v 90. letech téhož století z první dnes již v podstatě nedostupné originální verze. Spis představuje mimořádně důležitou spojnici mezi německou, českou a maďarskou raně novověkou venkovskou a maloměstskou společností. Do přelomu 19. a 20. století vyšel v desítkách vydání, ale jeho moderní kritická edice vychází poprvé.