Koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim (Auschwitz) poblíž stejnojmenného města (Oświęcim, Krakovské vojvodství) byl zřízen za druhé světové války po německém útoku na Polsko. Výstavbou tábora byl květnu 1940 pověřen tehdejší obersturmbannführer SS Rudolf Höß, který mu pak tři a půl roku také velel. Osvětim patřila k největším vyhlazovacím táborům třetí říše, existovala až do ledna 1945. Höß byl 2. dubna 1947 polským Nejvyšším lidovým tribunálem odsouzen k smrti a 16. dubna 1947 v Osvětimi oběšen. Táborový komandant, jehož kariéra začala roku 1934 v Dachau, přes Sachsenhausen pak pokračovala do Osvětimi a skončila roku 1945 na ústředí „Inspekce koncentračních táborů“, podává zprávu o infernu strojově a „hygienicky“ provozovaného vraždění statisíců lidí, které do Osvětimi téměř denně přivážely transportní vlaky z celé Evropy. Höß líčí vznik, organizaci a vývoj koncentračních táborů, ale zejména svou činnost v Osvětimi. Usiluje při tom o exaktnost a věcnost; v žádném případě se zde nejeví jako nějaký sadistický katův pacholek, ale naopak jako člověk, který měl rád pořádek a disciplínu, který ve volném čase „vnitřně“ miloval zvířata a byl dobrým otcem, ve službě však jako „řádný“ velitel SS dával vždy najevo horlivost a slepou ochotu vykonat ke spokojenosti nadřízených i ten nejnelidštější rozkaz.