Velký knižní čtvrtek (podzim 2024)

Aristokratka v Československu je autorský koncert pro populární zámecké trio, kvarteto komunistických funkcionářů, dvě sexy kočky z Prahy a Brna a jednu mezinárodní sólistku v socialistických kulisách.

V červnu 1983 má Josef nervy nadranc, protože po sedmileté rekonstrukci se má Kostka znovu otevřít návštěvníkům. Paní Tichá má začínající paradentózu a mimo jiné chce, aby si Josef našel dívku. Na zámek nastupuje pan Spock alias Pavel Krása, který ukončil vojenskou prezenční službu, jejíž závěr absolvoval ve vojenském vězení. Z Prahy přijíždí módní návrhářka Mišel, aby na Kostce zorganizovala „největší historickou událost ve dvacátém století“. V Brně narazí na kadeřnici a pánskou společnici Niki, která jí pomáhá. Do utajené akce se zapojí i okresní tajemník KSČ, jeho sekretářka a major Státní bezpečnosti. V příběhu bude figurovat i Vasil Biľak, Erich Honecker, Český rozhlas Brno a zmínka bude i o Václavu Havlovi. Josef prožije s Mišel noc, ale odmítne s ní jet do Paříže. V knížce se objeví i názvy několika tehdejších hitů

Je Štědrý večer a na pražské hlavní nádraží přijíždí vlakem z Berlína autor této knihy. Kamarádům, se kterými se měl potkat, se nemůže dovolat, a tak se vydá do města sám. Padá sníh, ulice jsou prázdné, zdánlivě nejklidnější den v roce. Vzpomene si, jak se tu jako malý chlapec ztratil. První pivo si dá v hospodě U Černého vola a postupně potká další samotáře — muže, který si říká Kavka a jehož hlava svítí jako stará plynová lucerna, Krále Prahy, který má klíče od celého města, a nakonec půvabnou Italku, vdovu z Milána, jejíž manžel si celý život přál řídit tramvaj podél Vltavy… Čtyři náhodní přátelé putují nočním městem a čekají na zázrak. Daleko od přeplněných vánočních trhů a konzumního šílenství se odehrává kontemplativní příběh, kde melancholické okamžiky střídají vtipné dialogy a mluví se nejen o lásce, literatuře a pivu, ale i o kaprech, kterým z očí koukají zemřelí obyvatelé města. Vánoce v Praze jsou poctou nejen české metropoli a její historii, ale zejména lidem, kteří se někdy v životě cítí úplně sami.

Z německého vydání Weihnachten in Prag se stal besteller, kniha vyšla v mnoha vydáních a práva byla prodána do dalších zemí včetně Polska, Itálie, Velké Británie a USA. Barevné ilustrace vytvořil Jaromír 99. Oba přátelé a spoluhráči ze skupiny Kafka Band se po dvaceti letech od vydání Aloise Nebela setkali zase v jedné knize.

Caterinu, čerkeskou princeznu, unesli v horách na Kavkaze, kde ji prodali do otroctví a poslali do Benátek. Tam potká mladého notáře Piera da Vinci, který ji z otroctví vysvobodí. A právě o Caterině vypráví tato historická fikce. Caterina byla divoká a nezkrotná, svobodná jako vítr. Její život se odehrával mimo čas a zdálo se, že už od mládí sliboval zářnou budoucnost. Její neuvěřitelná cesta začíná v Tanais, poslední benátské kolonii na ústí Donu, a vede přes Černé a Středozemní moře. Vidí Konstantinopol v předvečer tureckého dobytí, Benátky zázračně plující na hladině moře a Florencii v celé renesanční kráse, kde najde útočiště. V rodině da Vinci znovu pocítí svobodu a důstojnost jako žena i lidská bytost.

Jednoho ze svých synů miluje více než svůj vlastní život. Ví, že i on ji miluje stejně. Chce mu dát vše, co má: svou nekonečnou lásku k životu, ke tvorům a ke svobodě. Jméno toho dítěte známe všichni: je to Leonardo. Caterinin příběh je příběhem mnoha z nás, je to skutečný příběh lidství.

Rozpolceného mafiánského bosse Petra Štarcha čeká nejhorší rok v životě. Cesta za mocí a vysněným rájem se mění ve strmý pád do pekla. Štarch pomáhá nejlepšímu kamarádovi Luboši Ostrému zprivatizovat velkou továrnu. Jenže o miliardový majetek má zájem i mocný a nemilosrdný oligarcha, který jde přes mrtvoly. Plachý drogový překupník Zolo Čonka rozšiřuje svoje impérium a sní o mezinárodním byznysu. Naráží na překážky, ze kterých tou největší mohou být jeho vlastní bratři. Zkorumpovaný úředník Alexander Vokoš rozehrává čím dál nebezpečnější hru a proniká až k všemocnému premiérovi, který ztrácí půdu pod nohama. Pěšáci Bobo a Tlapa se snaží přežít v kulminujícím šílenství devadesátých let, kde jsou výbuchy a střelba doslova na denním pořádku.

Všichni zažívají černý rok, který se pro ně lehce může stát posledním. Toužili po lepším životě, vlivu a bohatství, ale dostanou jenom násilí, smrt a temnotu.

Neúspěšný student Gery musí po vyloučení ze školy na vojnu. Druhou možností je pro něj náhradní vojenská služba, což představuje tři roky práce v?západním pohraniční. Když se Gery dozví, že jeho rodiče mají v jedné z tamních vesnic prázdnou chalupu po prababičce, je rozhodnuto. Přesvědčí svou dívku Ninu a společně odjedou do odlehlých končin zkusit štěstí. Čeká na ně nádherná krajina, čistá voda i vzduch, ale také místní rázovitý lid a?hromada nečekaných potíží. Jak se těmto dvěma přivandrovalcům rozmazleným velkoměstským životem bude dařit? Dokážou obstát v nelehké zkoušce?

Berlín, květen 1945. Z města zbyly hromady sutin, v troskách jsou i lidské osudy. Ale všichni chtějí začít znovu žít. A vědí, že vybudovat si znovu důstojné místo v poválečném světě nebude jednoduché. Tím spíš, že ve městě zůstaly téměř jenom ženy – muži jsou mrtví nebo v zajetí, teprve postupně se vracejí – pokud mají kam, a většinou v zuboženém stavu. Ženy musejí shánět jídlo, pečovat o rodinu, postarat se o přežití, ale i odklízet trosky rozbombardovaných domů, udělat město obyvatelným.

Tak začíná první román čtyřdílného vyprávění o sestrách Thalheimových, jejichž rodině, dříve velice zámožné, se všechny sny o budoucnosti zhroutily. Rike, Silvie a Flori se ocitají před ruinami rodinného obchodního domu na kdysi luxusní berlínské třídě Kurfürstendamm. Nejstarší Rike touží podnik znovu vybudovat a vnést do ponuré poválečné atmosféry nový život plný barev, slušivých šatů a rafinovaných módních kreací. Jenomže jak – uprostřed bídy, hladu a zimy? Rodina drží pohromadě, mládí pomáhá dívkám zdolávat zdánlivě nemožné a měnová reforma později slibuje nové začátky. Nečekaně však vyjde najevo rodinné tajemství, které na Módní dům Thalheim i celou rodinnou historii vrhne vážný stín podezření.

Minulost je stále živá.

Připravte své děti na život pomocí jednoho z nejosvědčenějších způsobů – vyprávěním příběhů. Publikace hravou formou navozuje více než 40 nevšedních situací, v nichž na vypravěče a vypravěčky čeká celá řada příběhových nástrah. Aby je úspěšně zvládli, měli by najít co možná nejzajímavější – a především pozitivní – konce. Všechny situace byly navrženy tak, aby děti i dospělé navedly k řešení různorodých životních konfliktů (například závist, manipulace, soutěživost, šikana, sociální nebo zdravotní hendikepy, ztráta někoho blízkého či rozchod rodičů). Knihu, která rozvíjí kreativní myšlení a učí odvaze k překonávání životních překážek, lze také využít jako rodinnou společenskou hru. Barevné ilustrace vytvořil oblíbený komiksový tvůrce a výtvarník Nikkarin.

Důchodce Gustav Molitor, bývalý nakladatelský redaktor, je vyrozuměn lékařem o své počínající progresivní demenci. Ve hře je Alzheimerova choroba, ale Gustav, přestože ví, že „začíná blbnout“, si začne psát poznámky o příznacích v přesvědčení, že jeho diagnóza je snad jiná. A aby si cvičil mozek a oddálil neodvratný konec, rozhodne se napsat vše, na co je schopen si ještě vzpomenout. Sám pak s překvapením zjišťuje, kolik se v trapných a smutných vzpomínkách může skrývat humoru.

Osobní příběhy třiceti tří českých žen, které během 20. století zanechaly výraznou stopu ve všech oblastech života, od kultury, přes vědu, politiku a společnost. Jejich životní osudy většinou nejsou širší veřejnosti úplně dobře známy, přesto potvrzují, že právě ženy byly často hybatelkami dějin a jejich role byla v tomto smyslu zcela zásadní. I když často žily v blízkosti mužských velikánů jako byli například Franz Kafka, Jaroslav Hašek, Ferdinand Peroutka nebo Pavel Tigrid, dokázaly jít za svým cílem a prosadit se. Autorka seznamuje čtenáře s profesní kariérou dotyčných dam, s jejich osobním životem a rodinným prostředím, z něhož pocházely a následně žily. Kniha zaznamenává slávu a úspěch, ale i zklamání či prohru, život na společenském vrcholu, naproti tomu vězení a koncentráky, lásky i nenávisti, vše v kontextu doby a rozličné společnosti, v níž naše ženské osobnosti žily. Osudové ženy se tak stávají inspirací nejen pro přítomnost, ale také pro naši budoucnost.

Mezi ženami, jejichž životy jsou v knize popsány, patří: Alma Mahlerová, Sidonie Nádherná, Bertha Suttnerová, Adele Bloch-Bauerová, Xena Longenová, Lata Brandisová, Helena Palivcová, Ottilie Davidová, Marie Moravcová, Božena Kropáčková, Nina Jirsíková, Hana Schusterová-Krupková, Trudie Bryksová, Milena Šeborová, Libuše Cloud-Hrdonková, Gerty Theresa Coriová-Radnitzová, Helena Koželuhová-Procházková, Ludmila Švédová, Heda Margoliová-Kovályová, Slávka Peroutková, Ivana Tigridová, Jiřina Zábranová, Věra Ilse Waldes-Hromádková, Rozina Jadrná-Pokorná, Riva Krieglová, Marta Kadlečíková, Mirka Kochová, Libuše Moníková, Míla Doleželová, Dagmar Burešová, Helena Wilsonová, Meda Mládková, Dana Němcová.
Kniha obsahuje velké množství fotografií z domácích i zahraničních archivů.

Kniha je „memoár-románem“ napsaným přístupnou a atraktivní formou rozhovoru dvou mnohaletých přátel, básníků a držitelů Ceny Magnesia Litera, Milana Ohniska a zpovídaného Martina Reinera. Rozhovor reflektuje nejen Reinerovo nelehké dětství, na němž se vedle vynucené emigrace jeho otce podepsaly i další neblahé privátní okolnosti, ale též jeho zrání na vojenských školách, následné uvěznění a návrat do běžného života, v němž se nakonec stal jednou z výrazných postav brněnské Sametové revoluce. Nechybějí léta devadesátá, ohlédnutí za básnickými Bítovy či velkým evropským festivalem Poezie bez hranic, který Reiner organizoval. Reflexe více než třicetileté nakladatelské činnosti v nových, svobodných poměrech či bohaté vlastní literární tvorby přinášejí nejen „zábavné historky z natáčení“, respektive ze života s básníky, ale též otevřené až intimní pohledy do kuchyně tvůrce, který napsal jednu z nejúspěšnějších polistopadových knih, román Básník o Ivanu Blatném. To vše je doprovozeno zajímavými fotografiemi a dokumenty.

Během tragické noci 28. září 1994 na trajektu Estonia ztratil Fredrik oba rodiče, bratra Nilse i chuť žít. Obsesivní přesvědčení, že Nils katastrofu přežil, dovede Fredrika až do luxusního hotelu na idylickém ostrůvku v severním Švédsku. Ráno po oslavách slunovratu je ale jeden z prominentních hostů nalezen na břehu moře s hlavou rozraženou kladivem. Stopy vedou právě k Fredrikovi, kterému zbývá jediné východisko: vypátrat vraha na vlastní pěst.

Policistka Sofie Hjorténová opustila prestižní místo u stockholmské kriminálky a vrátila se do rodného kraje v severním Švédsku. V den oslav slunovratu nečekaně potkává svého někdejšího milence Fredrika. Netrvá dlouho a toto střetnutí s minulostí převrátí její už tak dost komplikovaný život vzhůru nohama. Jako jediná věří ve Fredrikovu nevinu, ale důkazy mluví čím dál jasněji. Fredrikovi dochází čas a brzy je jasné, že vrah se s jednou obětí nespokojí.

Spojené státy americké stojí před rozhodující křižovatkou, která předurčí budoucí směřování světové politiky. Prezidentské volby na podzim roku 2024 představují klíčový moment, jehož výsledek ovlivní nejen samotné Spojené státy, ale i mezinárodní vztahy a globální dění v mnoha různých oblastech.

Tomáš Klvaňa, renomovaný amerikanista a profesor na New York University v Praze, nabízí výjimečný pohled na politické dění v nejdůležitější zemi světa. Svou nejnovější knihu věnuje kontroverzní postavě Donalda Trumpa a vypráví příběh jeho vzestupu z drsného prostředí realitního byznysu v New Yorku do showbyznysu a nakonec i nejvyšší politiky. Trumpův vliv na domácí i světovou politiku je nesporný. Klvaňa překračuje běžné mediální narativy a poskytuje hluboký vhled do fenoménu jedné z nejvýraznějších osobností současné politiky. Kombinuje přitom přímé zkušenosti z amerického politického prostředí, zákulisní setkání s klíčovými aktéry i rozhovory s občany, na které míří politické strategie Trumpa a jeho odpůrců. Klvaňův rozbor není povrchní novinářskou kritikou, ale snahou pochopit kořeny a důsledky Trumpova působení v širším kontextu.

Svět podle Trumpa vypráví příběh o současné Americe, jejích vnitřních sporech, snahách a ideálech, které formují její politiku. Kniha kombinuje reportážní postřehy, eseje a analýzu, je však čtenářsky srozumitelná a místy také vtipně sarkastická. Volně navazuje na Klvaňovu předchozí úspěšnou knihu, Fenomén Trump (2016).

Renata Kalenská v silných osobních rozhovorech odkrývá příběhy ženských i mužských obětí sexualizovaného násilí. K sestavení této knihy autorku inspirovala především Jasmína Houdek, lektorka kurzů sebeobrany pro ženy. Novinářce svěřila svůj výjimečný příběh, v němž dokázala najít sílu pomoci nejen sobě, ale i pomáhat ostatním. Jedním z respondentů je také Jasmínin manžel Pavel Houdek, který čtenáři přiblíží, jaké je to žít s někým, kdo si prošel peklem. Mozaiku velmi otevřených vyprávění obětí doplňuje i psycholožka Yvonna Lucká. Jak vypadá každodenní cesta za uzdravením každého z nich, jak se k nim staví společnost a co nejvíce potřebují traumatem zkoušené „zamrzlé duše“?

Próza o velkém českém básníkovi, jehož dílo rezonuje ve všech čtenářských generacích, je beletristickým zpracováním jeho autentických vzpomínek. Petr Motýl je literárně zpracovává, srovnává s vydanými básnickými i prozaickými texty, s rozhovory, pořady v rozhlase a televizními dokumenty. V žádném případě ale nejde o práci vědeckou či literárně historickou. Je to umělecký útvar, jehož základem je fabulace. Jak autora, který tento text píše, tak básníka, na jehož vyprávění je tento text založen. „Ivan Wernisch existuje, je vtipný a moudrý, je mu osmdesát dva let, hodně čte, miluje literaturu, píše nové a nové krásné básně a chutná mu kambala, zaječí pečeně a šampaňské,“ říká Petr Motýl, autor prózy, která je apoteózou Wernischovy poezie v prolnutí se s pestrými životními osudy výjimečného tvůrce.

Kniha Nezval. Básník a jeho syn přináší politický a společenský portrét Vítězslava Nezvala (1900–1958), jednoho z největších českých básníků 20. století. Představuje hloubkovou sondu, přibližující přerod uznávaného umělce v exponenta stalinistické propagandy, a líčí dramata, kauzy a souvislosti s tím spojené. V neposlední řadě též mapuje širší veřejnosti zcela neznámý život Nezvalova syna Roberta, který by letos oslavil 70. narozeniny.

Ústřední téma Nezvalova životního příběhu je ryze faustovské – znovu a znovu se v něm vrací touha po epochálním společenském úspěchu a ceny, kterou je nutné za něj zaplatit. A to jak v časech první republiky, tak především po roce 1945, respektive 1948, kdy si svou životní úroveň rozhodl vykupovat umělecky velmi spornými počiny a bezmeznou loajalitou vůči komunistickému režimu. Že šlo o cenu příliš vysokou, pocítil jak Nezval sám, tak jeho syn. Text, vycházející z mnoha osobních svědectví, vzpomínek a bezpočtu archivních dokumentů, ilustruje více než sto dvacet málo známých nebo dosud nepublikovaných fotografií a faksimilií. Básníkův přítel Jan Werich kdysi řekl, že kdyby Nezval žil v jiné zemi, byly by o tomto výjimečném muži napsány dvě tlusté knihy. Jedna pro a jedna proti. Přestože žijeme již ve 21. století, žádné takové dosud nevyšly. Tato je první a spojuje v sobě oba pohledy.