Dvanáct povídek nevšedně umělecky reflektujích život v Íránské islámské republice, v emigraci či během sovětské okupace Afghánistánu v 80. letech 20. století. Texty charakterizuje významová mnohovrstevnatost podmíněná do jisté míry íránskou cenzurou, ale i úsilím autorů o hledání nových výrazových možností. Početné zastoupení ženských autorek v antologii poukazuje na nedávný rozmach literatury psané ženami v Íránu; je mezi nimi i povídka jedné z nejvýznamnějších současných spisovatelek Golí Taraqqí Domov v oblacích. Prózy doplňují ukázky z poezie respektovaných íránských básníků 20. století.