Titul Vlivy je první knihou, která odhaluje, jak důležitá renesanční umělecká díla byla navržena, aby byla nejen krásná, ale také - možná dokonce primárně - funkční.

V současnosti by jen málo badatelů považovalo astronomii a astrologii za disciplíny provázané s teologií. Ještě méně badatelů by vědělo, že fyzické přijímání planetárních paprsků bylo kdysi považováno za proces mající léčebné a psychologické účinky. To ovšem vycházelo z chápání světla určitými raně novověkými filosofy přírody, a jak tvrdí Mary Quinlan-McGrath, bylo to také důvodem, proč si renesanční vzdělanci nechávali vytvářet artefakty zaměřené na astrologická témata a praxi.

Kniha Vlivy (Influences) jako první odhaluje fakt, že významné renesanční artefakty byly navrhovány nejen tak, aby byly krásné, ale také — a snad i primárně — proto, aby jistým způsobem účinkovaly. Ať už bereme v úvahu cyklus fresek v Caprarole, Sala dei Pontifici ve Vatikánu nebo Villu Farnese, byla tato skvělá díla objednávána kvůli tomu, aby selektivně zachycovala a poté přenášela nebeské záření ovlivňující těla i mysl těch, kteří jim byli nablízku. Mary Quinlan-McGrath studuje sofistikovanou logiku, jež se skrývá za těmito teoriemi a praxí, a navíc nově odhaluje starověkou a raně novověkou teorii stvoření: vztahy mezi astrologií a přírodní teologií, protochemii, protofyziku a matematiku světelných paprsků.

Kniha Vlivy představuje originální a intelektuálně podnětnou studii, která vnáší nový rozměr do našeho chápání estetiky mezi renesančními patrony umění a dává novou významovou rovinu podmanivé síle výtvarného umění.