Otázka hodnot je u nás obecně zanedbávaným tématem, proto je ambicí autora vyvolat o nich debatu, jež by nepomíjela díla autorů, jako jsou Friedrich Nietzsche, Max Scheler, Nicolai Hartmann a Martin Heidegger. Každému z nich je věnována samostatná kapitola. Autorovi jde o to vyvázat pojetí hodnot nejen ze sféry ekonomické, ale i ze sféry etiky. Hodnota je podle něj výsostně relační pojem. Člověk je především homo aestimans, tedy tvor hodnotící. Podle Nietzscheho se lze „postavit mimo určité hodnocení, ale nikoli mimo veškeré hodnocení“.
Člověk žije a tím také nutně hodnotí. Hodnotí i ve chvíli, kdy se hodnocení zříká, kdy se obrňuje před světem hradbou domnělého objektivismu. Dokonce i vnímání je hodnocením svého druhu. Kniha, jejíž název odkazuje ke známému paradoxu hodnoty Adama Smithe, rozvíjí pojetí hodnot, jež autor váže na rozhodování jako nutnou součást našeho jednání, ať už má etickou, ekonomickou, právní či jinou dimenzi (homo decernens). Kniha Voda a diamanty je komponována jako triptych, jak oznamuje její podtitul Hodnoty – zlo – dobro. Autor se zabývá povahou i proměnami pojetí zla v historické perspektivě od Starého zákona přes Augustina, Tomáše Akvinského, Kalvína, Leibnize, Kanta a Nietzscheho až k Zygmuntovi Baumanovi. Triptych pak uzavírá téma dobra: „Na dobro se můžu ptát pouze aktem rozlišení dobra a zla v kontextu situace a dotažením volby dobra v čin. Jedině pak je to dobro. Dobro nedosvědčené činem není dobrem.“
