Indie je vřelá jako mámino nejměkčí objetí, ale i surová a přísná jako domina v latexu. Dojemná jako příběh o Bambim, ale taky syrová jako třeba právě Bambiho máma po setkání s lovcem. Hůře pochopitelná než ten nejdementnější dialog z Ordinace v růžové zahradě, ale zároveň fascinující více než skutečnost, že je Babiš stále premiérem. Nebezpečná stejně jako brněnský Cejl v noci a vibrující, bzučící a ve svém vlastním tempu žijící jako ten nejnarvanější lidský úl světa. Indie je překvapující, pohlcující a dost možná jiná, než si myslíš. Indie je prostě magie. Stále nemáš představu, co se pod těmito slovy skrývá a jaká Indie vlastně je? Nevadí. Hrábni do těchto stránek a já ti přiblížím tento prapodivný svět ve světě z pohledu obyčejného chlapa. Ve svých vzpomínkách tě protáhnu uličkami slumu v Dillí, kde jsem od nejchudších z nejchudších pochopil princip skromnosti. V Himálaji dostaneme od mnichů lekci respektu. Aby nám v Manali došlo, že ne každý si jej zaslouží. Zlatý chrám v Amritsaru nám převypráví pohádku o tom, že dobro v lidech stále existuje a na poušti v Pushkaru ti snad stejně jako mně dojde, že svět nespasíš. Gháty Váránasí nám přinesou svědectví o tom, jak hořkosladká může být smrt.

A Bombaj? Tam nám v Dharaví Indie definitivně zlomí srdce.

Ale třeba ji budeš i nadále milovat. Stejně jako já.