Generační román Oldřicha Janeby vypráví o přátelství tří spolužáků, kteří vyrůstají v 80. letech na pražském Jižním Městě.

Přízračné sídliště a nedůvěryhodný svět dospělých v nich probouzejí intuitivní dětskou touhu po vzpouře, po útěku. Kolize s učitelkou občanské nauky je stíhána jako protistátní činnost a potrestána vyloučením ze školy. Jejich cesta k dospělosti v divoké první půlce 90. let proto nijak svobodná není.

Mezní zkušenosti získávají s drogami nebo ve rvačkách fotbalových fanoušků, čím dál víc se odcizují rodičům a postupně i sobě navzájem. Zbývají návraty do krajiny dětských dobrodružství, v tomto případě Posázaví. Vypravěč Radim se o peripetiích svého dospívání vyjadřuje přímočaře, s mírou ironie a hořkosti vlastní jeho věku. Wolf aneb Útěk do země indiánů je román o svobodě, která bolí, a o životě, za který má smysl se prát.