Jen dnes SLEVA 100 KČ při nákupu nad 800 Kč se slevovým kódem

Yaa Gyasi napsala mistrovské dílo

archiv revue
Petra Diestlerová, která se zhostila překladu debutového románu mladé autorky Yai Gyasi Návrat domů, nám k této knize poskytla rozhovor. Román zachycující osudy dvou nevlastních sester, jež byly v 18. století odděleny a navzájem o sobě nevědí, vychází v 19 zemích světa.
Petra Diestlerová, která se zhostila překladu debutového románu mladé autorky Yai Gyasi Návrat domů, nám k této knize poskytla rozhovor. Román zachycující osudy dvou nevlastních sester, jež  byly v 18. století odděleny a navzájem o sobě nevědí, vychází v 19 zemích světa. 

YAA GYASI (*1990) se narodila  v Ghaně a vyrostla v Huntsvillu  v Alabamě (USA). Má bakalářský titul z angličtiny ze Stanfordovy univerzity a MFA z Iowa Writers’ Workshop, kde získala děkanské postgraduální stipendium pro vědu. Žije v kalifornském Berkeley.

Kniha je označována za mistrovské dílo moderní prózy. Proč myslíte, že se prvotině dostalo takového ocenění? Je to dáno námětem? Nejen námětem, ale i strukturou. Autorka zachytila osudy potomků jedné rodiny v průběhu zhruba 250 let na dvou kontinentech, a stačilo jí na to 300 stránek. Vystavěla ten román jako sled propojených kapitol, kde na příbězích konkrétních lidí mapuje jak dějiny Ghany, tak paralelně dějiny Afroameričanů v USA. Každá kapitola se zabývá jedním člověkem z jedné generace – autorka tedy pokaždé musela nanovo vykreslit prostředí a představit svého hrdinu a jeho osud na poměrně malé ploše, a přece její postavy působí živě a každý z příběhů dokáže čtenáře zasáhnout. Yaa Gyasi tuhle ambiciózní koncepci zvládla bravurně udržet a vytvořit román, v němž jsou „malé“ dějiny jednotlivce zasazeny do „velkých“ dějin země a rasy.

Jaké pocity ve vás příběh této knihy zanechal?
Ten příběh je velmi sugestivní a některé postavy Yai Gyasi mi zůstaly v hlavě velmi dlouho. Ačkoli pro Afričany a Američany je téma otroctví palčivější než pro nás, Yaa Gyasi v osudech svých postav tematizuje obecnější otázky, které rezonují v řadě lidí, a citlivě zachycuje vykořeněnost, hledání původu a bolest diaspory. Kromě toho se jí podařilo působivě literárně zachytit, že ta ostudná kapitola v dějinách lidstva, jakou bylo obchodování s otroky, má dozvuky dodnes, ať už jde o bolestný fakt, že mnoho dnešních Afroameričanů dokáže vypátrat své předky jen několik generací nazpátek, nebo o málo zmiňovanou skutečnost, že se na kvetoucím evropském obchodu s otroky podíleli i domorodí obyvatelé západní Afriky.

Byl pro vás překlad této knihy náročný? Jak vůbec funguje překladatelství v beletrii?
Jsou rozdíly v náročnosti překladu jednotlivých titulů? Rozdíly v náročnosti beletristických titulů jsou obrovské a každá kniha staví překladatele před jiné obtíže. Jde samozřejmě v první řadě o autorův jazyk, o literární úroveň a styl textu, které je třeba adekvátně převést do češtiny. Takže se můžete hmoždit s předlouhými souvětími viktoriánského románu, s hledáním správné míry hovorovosti svižných dialogů v detektivce, nebo s odhalováním literárních narážek v psychologické próze. A pak jsou tady reálie, jejichž překlad bývá tím obtížnější, čím vzdálenější v čase a prostoru nám děj knihy je. Což byl přesně případ Návratu domů – román se odehrává na dvou světadílech v průběhu tří století, takže bylo třeba nejen ověřovat určitá fakta z dějin Ghany, dohledávat podrobnosti z každodenního života v Africe, včetně jídel či rostlin, ale i řešit problémy, které se týkaly Ameriky – otrokářství na jižanských plantážích, brutální systém vězeňské práce v uhelných dolech, hnutí za rovnoprávnost. Často se pak stává, že překladatel kvůli jednomu výrazu, větě nebo odstavci dlouze googluje, hledá v knihách nebo shání odborníky, kteří by mu poradili. Musím zmínit, že u této knihy mi velmi pomohl afrikanista PhDr. Vladimír Klíma, sám vynikající překladatel, který byl v devadesátých letech českým velvyslancem v Ghaně.

K jaké jiné spisovatelce nebo spisovateli byste debut Yai Gyasi přirovnala?
Pokud jde o námět, jako první člověku vytanou na mysli knihy jako Kořeny Alexe Haleyho nebo Milovaná Toni Morrisonové – té je také velmi blízká úsporná próza a lyrický jazyk Yai Gyasi. Obecně však autorka čerpá z literární tradice rodinných ság, a to tak rozmanitých jako Buddenbrookovi Thomase Manna nebo Sto roků samoty J. G. Márqueze.

Text: Kateřina Žídková
Foto: Michael Lionstar

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Čeština
Návrat domů
Čeština

Návrat domů

5.0 2
245
Vyprodáno
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Na první pohled mě uchvátila obálka a anotace knihy mi slibovala přesně to, v co jsem doufala. A taky jsem to dostala, dokonce mnohem víc. Žádné takové fantasy jsem ještě nečetla, a to jsem celkem zvyklá na krvavé scény z různých severskýchPro citlivé povahy, kterým vadí násilí a explicita to určitě není. Autorka se s tím opravdu nepáře a pěkně vám to rozpitvá, stejně jako Nita pečlivě pitvá mrtvoly nepřirozených.
V pondělí 16. prosince jsme měli v Domě knihy vzácného hosta. Do Ostravy přijel na besedu MUDr. Tomáš Šebek, který zde představil svou knihu Objektivní nález: Moje nejtěžší mise.
Vyhrajte TraDiář 2025, který je určen pro všechny milovníky tradic, hodí se do každé rodiny – pro maminky, babičky i pro ty, kteří děti nemají. Pro všechny, kteří rádi používají tištěné diáře a chtějí se dozvědět něco víc a pomocí tradic se znovu napojit na přírodu a komunitu lidí kolem sebe. Čeká na 4 výherce!
Prémiový obsah
číst více