Už zítra, 22. dubna, se slaví Den Země. Jedná se o celosvětové oslavy ochrany přírody a životního prostředí. V tento den se každoročně po celém světě konají nejrůznější akce, jarmarky, soutěže, festivaly, úklidové práce a další aktivity. Bohužel, stejně jako loni, ani letos se většina těchto akcí vůbec neuskuteční kvůli nejrůznějším omezením souvisejících s nemocí Covid 19. O to více se můžete ponořit do našich knih a začíst se do tématu o naší planetě či o přírodě kolem nás.
Začneme poněkud zhurta. Rovnou mezinárodním bestsellerem Neobyvatelná Země. Novinář David Wallace-Wells přečetl stovky analýz a vyzpovídal desítky vědců, aby obyvatelům Země vystavil drsný účet: je to mnohem horší, než jste si mysleli. Wallace-Wellsův cestopis po blízké budoucnosti tak líčí pandemie, nedostatek potravin a politický kolaps. Je to volání po změně, které už nelze ignorovat. Snad nejzrádnější stránkou klimatické krize je její nenápadnost a zdánlivá pomalost. Roční období se střídají, moře zůstává na svém místě, někdy prší méně a někdy více. To jen v médiích se míhá kaleidoskop apokalypsy: tající permafrost, hořící lesy, ubývající ledovce, města bez vody. Oteplování planety se z hlediska každodenního života zdá být nahodilým označením nespojitých katastrof. Mezinárodní bestseller Neobyvatelná Země tento dojem však nemilosrdně vyvrací.
Ale jak sladit lidské zájmy s právy ostatních živých tvorů a potřebami ekosystému? Co se to vlastně děje s naší planetou a jak jí můžeme pomoci? Na tyto aktuální otázky hledal odpovědi duchovní vůdce tibetského buddhismu během týdenní konference věnované změně klimatu. Vstupte do podnětného dialogu předních klimatologů, ekologických aktivistů a spirituálních osobností buddhismu i křesťanství. Stačí otevřít knihu Ekologie, etika a změna klimatu.
V posledních letech je hojně diskutováno téma Voda a krajina. Hospodaření s vodou se stává celosvětovým problémem. Lidé berou vodu jako něco daného, na co mají automaticky nárok. Někteří by s ní chtěli lépe hospodařit, ale většinou to neumí. Kniha Voda a krajina je určena lidem, kterým voda začíná scházet a kteří se zajímají o českou krajinu. Kniha je doprovázena celou řadou fotografií nejen z České republiky. Napsal ji kolektiv autorů, jedním z nich je Václav Cílek, který se snaží hodně popularizovat vědu a zabývá se nejen změnami klimatu a prostředí, vývojem české krajiny a interakcemi mezi přírodou a civilizací. Mrkněte i na další jeho knihy, jeho knižní fond je opravdu bohatý. A mimochodem, nesprchujete se večer zbytečně dlouho? Nebo nenašla by se někde skulinka, kde byste doma mohli s vodou trošku více šetřit? Ulevíte tím nejen krajině, ale i své peněžence. 😉
U vody ale ještě chvíli zůstaneme. Máte-li raději optimistické scénáře, sáhněte po knize Voda včera, dnes a zítra. Historie totiž ukazuje, že všechny problémy, o nichž se dnes tolik diskutuje a které považujeme za fatální pro další vývoj naší civilizace, nejsou ve skutečnosti nic nového. Právě naopak. Lidé po celém světě se s hrozbou nedostatku či přebytku vody museli vypořádávat neustále a naši předkové při tom často projevovali pozoruhodnou invenci. Mnohé zdánlivě archaické postupy nám mohou pomoci i v současnosti. Stačí se podívat do minulosti a vzít si ponaučení. Knihou Voda včera, dnes a zítra vás provede celosvětově působící hydrogeolog Zdeněk Hrkal.
Věděli jste, že listnaté stromy působí na rotaci Země, jeřábi sabotují výrobu šunky ve Španělsku a jehličnaté lesy umí přivolat déšť? Příroda je plná překvapení. Stačí se začíst do knihy Tajná síť přírody. Autor bestsellerů Peter Wohlleben nám umožňuje ponořit se do neprobádaného světa a popisuje úchvatnou souhru světa rostlin a zvířat: jak se vzájemně podmiňují? A co se stane, když něco tento jemně vyvážený systém naruší?
Všude kolem nás probíhají tisíce malých i velkých dějů, které jsou často fascinující a krásné, pokud si jich vůbec všimneme. V dobách minulých bylo životně důležité je rozpoznat, dnes se spoléháme na odborníky a sledujeme předpověď počasí. Peter Wohlleben nás ve své knize Přírodě na stopě zve, abychom se sami stali odborníky, abychom se důkladně rozhlíželi kolem sebe a dokázali rozklíčovat znamení, která nám poskytují vítr, mraky, rostliny a živočichové. Ze sedmikrásek se tak mohou stát naši domácí "meteorologové" a podle měsíčku lékařského zase třeba poznáme, kolik je hodin. Autor vyvrací mýty a poskytuje vědecké vysvětlení některých známých pranostik. Fakta přitom nepodává nudně, všímá si jejich užitečnosti na zahradě a využitelnosti při pobytu v přírodě.
Peter Wohlleben se chtěl už jako dítě stát ochráncem přírody. Vystudoval lesnictví a pracoval víc než dvacet let jako úředník zemské lesní správy. Aby mohl realizovat své představy o ochraně životního prostředí, zaměstnání opustil. A nezapomněl ani na děti. Uvědomil si, že vztah k přírodě, je důležité pěstovat hned od dětství. Jeho první dětskou knihou je kniha Slyšíš, jak mluví stromy? Tady odpovídá na otázky, které jsou neobvyklé, originální a často velmi zábavné. Jeho snadno pochopitelné a téměř vždy překvapivé odpovědi umožňují dětem vidět život v lese zcela odlišnýma očima. Talentovaný vypravěč čerpá z mnoha desetiletí vlastních zkušeností lesníka a ochranáře přírody a zároveň se opírá o nejnovější vědecké poznatky. Mezi jeho další knihy pro děti patří třeba Víš, kde bydlí zvířata? nebo Víš, kde jsou děti stromů?
Knih o Zemi, životním prostředí či přírodě nebo ekologii je naštěstí celá řada. Pro další inspiraci prozkoumejte náš tag ekologie. A na zítřejší oslavy Dne Země jsme si pro vás připravili článek Jak v domácnosti pomoct planetě. Tak určitě mrkněte na náš blog i zítra 😊
A nezapomeňte, že kdo má rád přírodu a je jí fascinován, dokáže ji mnohem lépe chránit.
-mih-
