Dokumentární román maďarské spisovatelky Alaine Polczové (1922-2007), věcně nazvaný Žena na frontě, líčí přirozeným, bezprostředním jazykem otřesné osobní zážitky z posledních dvou let druhé světové války. Autorka se bez známek sentimentu po padesáti letech vrací k nejtěžšímu období svého života, kdy se v raném mládí ocitla v nelidských podmínkách válečného běsnění přímo na frontě a tváří v tvář čelila smrti v jejích rozličných, absurdně extrémních podobách. Ať už jde o jednotlivé popisy z fronty, intimní portrét jednoho nevydařeného manželství anebo autentický příběh mimořádné ženy, kterou cyklicky zažívané hraniční situace nezlomily, ale naopak zocelily její humánně založenou povahu, pokaždé se jedná o zobrazení lidské síly a současně naivity víry či naděje, která nás znovu a znovu sráží na kolena a zároveň nám pomáhá opět vstát. Silně autobiograficky laděný román vyšel v Maďarsku v roce 1991, získal titul Knihu roku a stal se rázem bestsellerem.