Právě do tohoto zeleného koutu vlasti zasadila česká spisovatelka Zuzana Rampichová děj své nejnovější knihy nazvané Příliš tichá Šumava. Ta vyšla, stejně jako její předchozí detektivky Příliš hořká čokoláda a Příliš vysoké podpatky, v brněnském nakladatelství MOBA v edici Původní česká detektivka.Šest stavení uprostřed šumavských hvozdů - to je malá vesnička s velmi příznačným názvem Samoty. Majitelem jedné ze zdejších chalup je i „lufťák“ Michal, který ji před nedávnem zdědil po svém vzdáleném strýci. Od té doby s velkou chutí uhání každý víkend z města i od své manželky vstříc čerstvému vzduchu.
Nová tvář samozřejmě neujde pozornosti usedlíků a rovněž Michal je na oplátku brzy bohatě zásoben místními „spolehlivě ověřenými informacemi“. Když postupně dojde na Samotách k několika velmi podivným úmrtím, musí se Michal ptát, jaká tajemství tady lidé skrývají…
Výčet kriminálních případů z blízkého i dalekého okolí pokračoval a Michal si řekl, že objevil nečekaného koníčka paní Krajánkové. Mordy. Ale nakonec případy vyčerpala a ukončila: „Tak to vidíte, morduje se tu všude kolem dost. To dělají ty dlouhý zimy, to na lidi špatně působí, a taky jak se tu všichni ženěj a vdávaj mezi sebou, to má taky vliv.“
Příběhem se po celou dobu mísí několik časových rovin. Přítomnost je střídána nedávnou minulostí, a mezi tím najde čtenář i několik kapitol, které se vracejí do podstatně dávnější doby - do období druhé světové války. Hned na úvodních stranách knihy tak například dochází k velmi zvláštnímu úmrtí, které ale do celkového děje zapadá až o něco později. Střídání těchto linek nijak nebrání správnému chápání děje, ani utřídění si jeho posloupnosti, ale přeci jen to místy dokáže působit trochu rušivě.
Zuzana Rampichová vypráví čtivě, v prvních kapitolách představuje postupně všechny obyvatele vesničky, z nichž někteří později zemřou za zvláštních okolností, a samozřejmě krůček po krůčku vede čtenáře ke konečnému rozhřešení. Atmosféra knihy doslova dýchá venkovem - lesy, houby, vůně dřeva i piva, a především velké množství nejrůznějších drbů a klepů, z nichž některé nakonec přispějí k nalezení pravdy.
Příliš tichá Šumava je sympatická, nenáročná detektivka, ideální k oddechu.
Autorka: Eva Šamánková
Moje hodnocení: 65%
