Karel Čapek (* 9. ledna 1890 Malé Svatoňovice, Rakousko - Uhersko - † 25. prosince 1938 Praha, Československo ) byl dramatik, spisovatel a publicista. Vystudoval filozofii v Praze a poté i v Berlíně a Paříži, studia zakončil doktorátem. Jako novinář působil hlavně v Lidových novinách. Ve dvacátých letech se okolo něj začala soustřeďovat skupina kulturních a politických osobností první Československé republiky, mezi tzv. pátečníky (scházeli se u Čapka v pátek odpoledne) patřili bratři Čapkové, T. G. Masaryk, E. Beneš, F. Peroutka, E. Bass, K. Poláček, V. Vančura a další.

Karel Čapek psal nejdříve s bratrem Josefem, později sám - je autorem mnoha dramatických a prozaických děl, vysoce ceněna je například Čapkova "noetická trilogie" z let 1933 - 1934 sestávající z románů Hordubal, Povětroň a Obyčejný život. Karel Čapek byl za svého života sedmkrát nominován na Nobelovu cenu. Od roku 1947 u nás působí Společnost bratří Čapků sdružující ctitele jejich tvorby - členové usilují o to, aby se nezapomnělo na filozofický, mravní a sociální odkaz ani na myšlenky humanismu a demokracie.