Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, kdy si lidé v mnoha zemích po celém světě připomínají ukřižování a zmrtvýchvstání Krista. Domácností se line vůně pečeného beránka, stůl zdobí čerstvě utržené větvičky zlatého deště a kočiček, malují se vajíčka a mnohem více. S velikonočními oslavami se zkrátka pojí spousta tradic, zvyků i pověr. Některé jsou už dávno zapomenuty, jiné se těší oblibě dodnes. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, odkud tyto tradice pocházejí a kde se vzaly?Původ v pohanských a židovských tradicích
Počátky velikonočních tradic najdete v dobách pohanských, kdy národy oslavovaly návrat jara, hojnosti a plodnosti. Plodnost a nový život symbolizovala právě vajíčka. Podle mínění mnoha historiků se křesťanské svátky, jako jsou Velikonoce nebo Vánoce, záměrně kryjí s původními pohanskými oslavami. Důvod je prostý. Církev chtěla pohanům pomoci se lépe ztotožnit s církevní tradicí.
Jako náboženský svátek připomínající osvobození z egyptského otroctví se Velikonoce objevily poprvé u Židů. Na památku vyjití z Egypta jej Židé slaví dodnes. Každá izraelská rodina na Velikonoce obětovala mladého berana a jeho krví potřela veřeje svého domu jako symbol ochrany celé rodiny. Symbol velikonočního beránka se tak přenesl i do křesťanských Velikonoc.
A proč jsou Velikonoce pohyblivým svátkem? Připadají totiž na první neděli po jarním úplňku, tedy na období mezi 22. březnem a 25. dubnem.
Dochované tradice
PomlázkaV dobách, kdy se pomlázka nedala koupit v každém obchodě, plet si každý chlapec i muž sám karabáč z vrbových prutů. Podle tradic mají mladé vrbové proutky dívky a ženy „pomladit“, tedy zajistit mladost a zdraví. Počet stuh na pomlázce symbolizuje počet žen a dívek, které pomlázkou dostaly vyšleháno.
Vajíčka
Odměnou za vyšlehání dostávají chlapci a muži vajíčka barvená, malovaná a rozličně zdobená. Zdobení mnohdy vychází z regionálních tradic. Od darování vajíček se v některých krajích pomalu upouští. Vejce mnohde nahrazují čokoládové figurky, alkohol nebo i peníze.
Koleda
Velikonoční koleda je dodnes oblíbeným zvykem v každém kraji. Už nejmenší chlapečkové roztomile švitoří své „Hody, hody, doprovody…“ a ohání se malinkým karabáčem. Je ale také spousta jiných lidových říkanek. Ten, kdo koleduje s jinou, méně známou, má ve svém košíčku většinou i více vajíček nebo sladkostí.
Polévání vodou
V některých regionech ženy a dívky polévají muži studenou vodou. Na druhý den ráno zase mohou ženy polévat muže. Někdy se místo vody používá i nepříliš voňavý parfém. Na některých vesnicích se polévá vodou také dobytek, protože podle lidové tradice polití dobytku zajistí omlazení a sílu.
Řehtačky a klapačkyNa vesnicích je tento zvyk ještě stále živý. A jaký je význam této tradice? Řehtačky a klapačky měly nahrazovat zvonění kostelních zvonů, které utichly od poslední mše na Zelený čtvrtek a znovu se rozezněly až na Bílou sobotu. V některých krajích řehtání a klapání symbolizovalo vyhánění Jidáše. Po mši chlapci a muži vyběhli z kostela a za hlasitého točení řehtaček křičeli: „Jidáše honíme, klekání zvoníme, přitom se modlíme“.
Tradiční pokrmy
Pokrmů, které se tradičně objevují na sváteční tabuli, je celá řada. Velikonoční menu se liší region od regionu. Ve většině krajů se připravují mazance, jidáše, peče se beránek a velikonoční nádivka a různé pokrmy z vajec.
Mazance a Jidáše
Kulatý mazanec je symbolem slunce. Dnes si pochutnáme na sladké verzi tohoto pečiva, dříve se ale připravoval ve slané verzi ze strouhaného sýra a vajec. Některé hospodyňky uprostřed mazance dělají znamení kříže. Jidáše mají podle lidových tradic tvar válečku, protože symbolizují provaz, na kterém se podle Bible Jidáš oběsil. Některé výklady ale uvádějí, že původ pečení Jidášů je pragmatičtější. Hospodyně potřebovaly spotřebovat zbytky těsta, ze kterých pak vznikaly malé Jidáše.
Beránek
Beránek má původ v židovské velikonoční tradici a je biblickým symbolem Božího stáda, o které se stará sám Pán Bůh jako pastýř. V dobách starověku a středověku se připravoval beran na ohni. Ale protože jeho maso bylo drahé, chudší vrstvy si jako náhradu masa pekly beránka ze sladkého těsta a tento zvyk se dochoval až do dnešních dob.
Velikonoční nádivka
Připravuje s několika druhů mas a podává se tradičně na Bílou sobotu. Její podoba se liší kraj od kraje. Vždy by ale měla obsahovat zelené byliny symbolizující příchod jara.
Lidové pověry a zvyky
S obdobím Velikonoc se pojila také řada lidových pověr. Nejvíce jich bylo na Velký pátek, den ukřižování Krista:Kdo se chtěl vyvarovat bolení zubů, na Velký pátek musel 3x kousnout do 3 mezníků.
Pokud chtěl závistivý soused uškodit jinému sousedu, vysypal mu před Velkým pátkem před dveře odpadky a střepy.
Kdo chtěl být zdráv, o Velkém pátku si před východem slunce omýval tělo ve studené vodě.
Aby rodina držela pohromadě, vařila hospodyně na Velký pátek vejce na tvrdo, které na Velkou neděli rozdělila mezi všechny členy rodiny.
