Co ke knize napsat? Zase mě to strašně bavilo, co každá povídka, to dobrodružství, která v sobě nesou kusy skládačky, která na konec do sebe zapadne. Už se nemusím moc pozastavovat nad tím, jak a proč tak Celaena jednala nebo se chovala tak či onak v prvním díle.
Sama jsem si od začátku oblíbila, i ten jejich vztah, který tam byl tak krásně popsán od začátku až po tragický konec, během kterého mé srdíčko pukalo a soucítilo se Celaenou.
Tahle povídková kniha mě zase o kus potvrdila, že série Skleněný trůn prostě stojí za to a já si s chutí, energií a celým svým srdcem budu užívat každý další vydaný díl.

Nedostala jsem od toho úplně to, co jsem si představovala. Ano, dozvěděla jsem se detailněji, co předcházelo Skleněnému trůnu. V komentářích některých čtenářek zaznělo, že díky Krvavému ostří nahlížejí na Celaenu ve Skleněném trůnu jinak - že ji vidí v lepším světle. Mě to tak ale nepřišlo. Jediné, co spojovalo Celaenu z Krvavého ostří a Celaenu ze Skleněného trůnu, je její naivita - nebo důvěřivost, chcete-li. A záliba v luxusu. Pořád si myslím, že po tom, jak a v čem vyrůstala; co se v ní začalo probouzet v Zátoce lebky, a co se v ní zrodilo po Samově smrti, by se chovala ve Skleněném trůnu jinak. Méně nedospěle, méně nezkušeně.Myslím, že opravdu jsem jí začala fandit až jako Aelin. Od Dědičky ohně je tato série ovšem vynikající, takže už pomalu natěšeně vyhlížím další díl :-)