Máj, čas opěvovaný mnoha básníky, je už za dveřmi. Možná máte máj spojený hlavně s obdobím romantismu, kdy Karel Hynek Mácha píše svou nejznámější báseň Máj. Květen je ale spjatý s oslavou lásky a vítáním jara už stovky let.
Původ ve starověkém Římě
Májové oslavy mají svůj počátek ve starověkém Římě. V tento čas Římáné pořádali na počest bohyně Flory květinové slavnosti Floralia. Středem těchto oslav byl obrovský Circus Maximus, který se naplnil davem lidí. V centru dění stály kurtizány bavící publikum tancem, zpěvem a akrobatickými výkony. Zkrátka, květen byl v Římě ve znamení nezřízených radovánek. Od té doby májové slavnosti procházely různým vývojem až do podoby, jakou známe dnes.
Jiný kraj, jiný mrav
Tradice a obyčeje spojené s oslavou máje se dnes liší kraj od kraje. Na vesnicích se staví májky, v Praze se zase chodí na tradiční procházky na Petřín a nosí se květiny k soše Karla Hynka Máchy. Po svém příchod máje oslavují studenti - Majáles patří každoročně mezi oblíbené studentské oslavy, na které se mladí lidé těší celý rok. Obyčejem, který dodržují mladí i staří napříč celou naší zemí, jsou polibky pod třešní.
Polibky pod rozkvetlou třešní
Jak praví lidová moudrost, dívka na prvního máje nepolíbená do roka uschne. V duchu této tradice se všichni zamilovaní líbají pod rozkvetlou třešní, aby dívka či žena „neuschla" a byla stále krásná. Pokud není po ruce třešeň, postačí i bříza nebo jiný strom. Tato májová tradice je poměrně mladá a nejspíš pochází až z poloviny 19. století, kdy došlo ve společnosti k uvolnění mravů. V dřívejších dobách byl totiž polibek mezi zamilovanými považován za příliš důvěrný a církev jakýkoliv intimní styk mezi mužem a ženou před svatbou striktně zakazovala.
Stavění máje
Od pradávna se na vesnicích dodržuje tradice vítání jara spojená se stavbou máje. První zmínky o stavění májky se dochovaly z 13. století. Podle obyčeje se svobodní chlapci v převečer prvního máje měli vypravit do lesa a useknout nejvyšší strom. Ten pak měli oklestit a ponechat pouze zelenou špičku zdobenou pentlemi stužkami, květinami, šátky či věncem. Zelený vršek májky symbolizuje nový život, který vzejde z muže a ženy.
Májku jste mohli v dřívějších dobách vidět na návsi v každé vesnici. Mládež kolem ní tančila a veselila se. Chlapci májku bedlivě střežili, aby ji přespolní tajně neukradli, to by byla pro ves velká potupa. Vesnice totiž mezi sebou soutěžily o to, která ukořistí více májek. Kromě toho chlapci také stavěli májky před domy svých vyvolených dívek.
V 17. století vyšlo nařízení, které májové slavnosti odsuzovalo jako věc nekřesťanskou a nestydatou. V této tradici totiž nelze přehlédnout sexuální podtext. Ale ani vrchnosti se oblíbený zvyk nepodařilo vymýtit a je u nás v některých regionech živý dodnes.
Chodníčky lásky
V některých regionech je zvykem spojovat domy zamilovaných chodníčky lásky. Pešinky vedoucí od chlapcova domu k dívčinu se vysypávají na prvního máje pískem, vápnem či pilinami a symbolicky se tak spojí v romantickou cestičku lásky.
Majáles
Podle některých historiků se už od 15. století v květnu studenti veselí na tradnčích oslavách nazvaných Majáles. Jsou spojeny s oslavami příchodu jara i krás studentského života. Kadžoročně se průvody studentů vydají do ulic univerzitních měst. Majáles byl v našich dějinách svého času zakázán. První zákaz byl vydán v Protektorátu Čechy a Morava za druhé světové války. V 60. letech se tradice obnovila, ale po roce 1968 byla znovu na dlouhá léta zakázána komunistickým režimem až do její obnovy v roce 1990.
