Výbor středověké arménské poezie, lidových a trubadúrských písní od nejstarších dob po 19. stol.
Arménie Pro mnohé z nás stále neznámá země, tak trochu ztracená uprostřed hor jižního Kavkazu, mezi Černým mořem a mořem Kaspickým. Země, kterou si podle biblické tradice vybral praotec Noe, když přistál se svou Archou na hoře Ararat Země hor a stepí spálených sluncem, přezdívaná některými muzeum pod širým nebem díky bezpočtu dochovaných historických památek a Armény samotnými pak nazývaná Hajastan (země Arménů lidu Haj), Kharastan, tj. země kamenů, nebo básnicky Nairi. Takřka mystická krajina plná středověkých kostelíků a klášterů ukrytých na svazích hor, k nimž tvoří kulisu stáda ovcí nebo kroužící orli. Krajina, která ve vás vyvolá zvláštní melancholii a jejíž podobu a kouzlo si pak zpětně snadno přivoláte při poslechu tradiční arménské flétny duduku. Země otevřených a pohostinných lidí, nosících svá srdce na dlani.